Ztracená brána

Po deseti letech a mnoha reprízách mohu se vší rozhodností napsat, že Ztracená brána je Jirkovo nejlepší populární, nebo chcete-li zábavné dílo (nepočítaje v to pohádky). Potencionální divák je obeznámen už od Ďáblovi lsti, jenomže zde je toho víc nebo je to lepší. Duo Geislerová a Dvořák jsou svými slovními výměnami připomínkou legendárních amerických screwballových komedií, doplňuje je střídmý Ivan Trojan a plejáda spolehlivých hvězd i v malých rolích (Preiss mladší). Tématu odpovídající vizuál je už u Jirky samozřejmostí, Miloš Bok kongeniálně rozvedl svá atmosférická hudební témata a hlavně se zde vzhledem k žánru dočkáme nejzajímavějšího spojení s duchovnem. Tak mě napadá, že je v Bráně ještě o pár věcí míň, než ve Lsti a to míň efektů v závěru a míň Vašíčka, což je vše ku prospěchu věci. Chrám je totiž vždycky uprostřed všeho. (07.02.2022)

1. a 2. díl Kopance ve scénáři, typická vašíčkovská mystéria prodávaná se slevou v myšlenkovém supermarketu, místy chabé dialogy (postava rabi Töpfera slepená z anekdot), rozčilující oslí můstky a díry v logice i motivaci, které u žánrovky rozčilují. Vašíčkovy předlohy mají obecně ten problém, že se soustředí na konspirační teorie a odkazování k vnějšímu světu, zatímco uvnitř zeje jenom chaos a prázdnota doslovnosti. Ač scénář nepochází z jeho dílny, tenhle "blbštajnův" syndrom tam pořád cítím... Navíc: 70 minut trvá expozice a slepá dějová ulice (okatá), dalších 70 se vleče ospale k náznaku mystéria, které ale ve světě bulvarizovaných záhad zavání zase nějakým průšvihem "ne z tohoto světa". Strach může dělat cokoli (vést civilně herce, sem tam si vyhrát s vizuálem, držet jakýs takýs rytmus), ale detektivka, kde během prvních deseti minut vystupuje imbecil, který nepozná chlapa v drahém obleku od bezdomovce z Hlaváku a dvojice "takyokultních" detektivů, kterou povolá vyšetřovatel na základě špatně nakreslené Davidovy hvězdy, prostě může vypadat nadprůměrně opravdu jen v okresním přeboru. Ruku na srdce, tenhle žánr je tu zakletý a ztracený. 3. díl Logické díry už radši ani nebudu vypočítávat, jediné řešení je přestat ptát se, proč postavy jednají tak, jak jednají. Rozuzlení přineslo přesně to, co jsem čekal, jakousi švejkovskou verzi zednářství, v níž utajení stoupenci učení popíjejí pivo v hostincích, zatímco v odemčených domovech se jim válí insignie a bytosti z druhé strany brány se chovají jako James Bond křížený s agentem WC40. Těch pitomostí je tam moc i na novodobý Malý pitaval z velkého města. Jako mysteriózní detektivka o "středu myšlenky" (něco mezi telepatií a duchovní kontrarozvědkou) je tohle vážně praštěné chrámovým ochozem. Jen doufám, že to nebude pokračovat dílem, v němž se prostý český religionista změní na duchovního guru čtoucího myšlenky zbytku společnosti. Už takhle se mi z té pravdivě řečené lži nebo lživě řečené pravdy zatmívá před očima. Možná by z druhé strany brány bylo na čase povolat nějakého dramaturga. Třeba by se pak nějak vyřešil i filozofický problém, zda může fungovat seriózně se tvářící mystérium s poněkud fraškovitým pojetím žánru. A zda má cenu na 210 minut točit detektivku s největším počtem mylných zatčení v dějinách kriminalistiky. (05.10.2012)

Režisér Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. Začínám se na jeho nové počiny těšit. Tak ať mu to dlouho vydrží. Opět jsme se tu sešli se starou známou dvojicí policajtů, kterým není cizí láska k alkoholu. Nicméně se velmi dobře doplňují. Doufám, že se objeví i třeba v dalších příbězích s mysteriózní zápletkou. Je tu plno záhadných událostí, které by mohly posloužit jako ispirace ke kriminálním snímkům. Přesně takové příběhy mám ráda. (01.10.2012)

O trošku lepší než pitomoučký Santiniho jazyk. Dívat se na to dá jen jednou, a to proto, abychom se dověděli, co tam Strach o těch zednářích a Židech nacpe. Jinak pár vyšetřovatelů Dvořák-Geislerová mi lezl na nervy tím svým namachrovaným pseudohumorem a blazeovanou pózou (ani jeden z nich dle mého názoru není dobrý herec, Geislerová mimoto působí jako osoba, v níž není snad nic pozitivního, ženského...). Pan herec je i tady Viktor Preiss, Pavel Kříž se velmi dobře hodí do záporné role, dobrá hudba; jinak vše průměr, a poněkud násilné poučování o záhadách... (19.12.2012)

No ty vole, zase. Ku*va, to mám za stovku. Hm, za dvě. ~~~ Tím "zase" je myšleno zase pomrvený zahozený nápad. OK, jako krimi a rozplétačka to bylo dobré, dokonce možná lepší než první Ďáblova lest, ale proč se do toho musí ke konci vždycky naprdět (to není sprosté) nadpřirozeno? To by bylo tak laciné, kdyby prostě všechno zametla pod koberec tajná službě? Proč to prostě nemůže zůstat tak trochu nevyřešené po vzoru Akt X (a tady to myslím vážně, protože tohle, jen zavzpomínejte, model Akt X celkem dobře kopíruje a možná přidává navrch ještě ne vůbec špatnou krimi). Jenže tady se to všechno sveze zase do okaté pohádky, jako kdyby autoři MUSELI vymyslet zakončení příběhu? Proč? Mulder, Sculyová a Langdon je málo? Je mi líto, ale jakkoliv je tohle delší než předchozí trilogie a vůbec ne špatně postavené, na českou televizi až překvapivě (palec nahoru), tak je to celé tak hloupě zahozené, až to bolí. Miloši Bokovi bod za to, že už nekraví kravíl (to taky není sprosté), zvukaří za to, že je rozumět postavám. Scénáristům/hercům a vůbec ostatním plus za to, že se podařilo propašovat pár vtipných odkazů (Finančák jako sídlo tajné služby, "Ne všechno v životě je tak jednoduché, někdy to má i víc dílů. Třeba i tři" :), trochu slabší plus za příliš zžidovělé Židy (držgrešle). Uzavřít to méně lacině a jinak, přidal bych další *, což je ode mě za český počin soro až Oscarové hodnocení. Škoda. (14.12.2013)