Ja, zloduch 2

Ja chcem svoju vlastnú armádu žltých mimoňov! To by boli skutočne skvelí pomocníci na nezaplatenie! .. A druhý diel dobrodružstiev zloducha/hrdiny Grua vôbec nesklamal. Stále si udržuje pomerne vysokú latku v rámci svojho žánru, stále divákov zásobuje hŕbou originality, humoru i dojímavých scén. Stále vie pobaviť malých aj veľkých, stále sa snaží vyvarovať klišovitosti, čo sa mu po väčšinu času úspešné darí a čo je hlavné - stále ma vie skvelo pobaviť! (14.05.2014)

Nejakčnější slepice všech dob, nejlepší zúčtování s blbou blondýnou co svět viděl a nejlepší napravení malých Hulků co nemá obdoby v potravinářském ani filmovém průmyslu. Bohužel tradiční moment překvapení je ten tam, ale i tak se našlo dost úsměvných scén a zábavných variací na slavné filmy. Neboj Rose, oni se vrátí, ke dnu nepůjdeme.☺ (07.01.2014)

Na první díl Padoucha to rozhodně po všech stránkách nestačí. Příběhově mi to vůbec nesedlo, nebýt těch žlutých, roztomilých a hlavně dosti vtipných kindervajíček (mimoňů) výsledné hodnocení by bylo silně podprůměrné, ale díky bohu za ty mimoňe, kteří drželi laťku dobré kvality na vysokém postu. Některé postavy mi postupem času lezli čím dál víc na nervy a unavovali mě, ale i tady to mimoni zachránili. Potěšilo mě krásné a vtipné pěvecké zakončení, které hodně připomínalo závěry Shrekovských filmů. Gru a spol: 50%, Mimoni 90%, což v průměru dá na těch 70-75%. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (26.07.2013)

V každém směru tohle pokračování zaostává za úžasným prvním dílem. O pořádný kus je horší děj a vtip se úplně vytratil. Animace je přibližně stejná, což mě nemile překvapilo. Napsané postavy byly totálně obyčejné. Některé vysoce otravné. Jedná se o naprostý průšvih. Situaci do jisté míry zachránila partička mimoňů, kteří jsou fajn za všech okolností. 2* (21.09.2013)

Petr Novotný jako hlavní padouch v Já, padouch? To je fikané. A co dál? Humor, posílený mimo jiné razantním přívalem mimoňů, kteří tu dostávají mnohem víc prostoru než většina ostatních postav, zcela vytlačil ostatní emoce. Už žádné napětí, žádné dojetí, žádné velké zvraty, žádný velký příběh. Jen samé legrácky. Malé, velké, v každé scéně, v každé situaci. „Perte to do nich!“ zněl zřejmě příkaz shora a tvůrci ho plní do posledního dechu. Takže jsem se sice velmi dobře bavil, dosyta se zasmál, ale celou dobu mi podvědomí při vzpomínce na první díl našeptávalo “A není to málo, Antone Pavloviči?“ A jakási je jeho lehce zvrácená část odpovídala “Není!“ A já bych asi měl dodat “Občas.“ (25.12.2013)