Smrteľné lži

Když se to kazí, tak s plnou parádou. Robert Miller (Richard Gere) by mohl vyprávět. Od ženy k milence, dcera prudí, prachy v kopru, tedy v Rusku a divák si tak říká, co by se ještě mohlo stát. A stane se, ne jen jedna nebo dvě věci, ono se jich stane za celý film nespočet. Když už se z jedné dostane, druhá klepe na dveře. CITÁT Jsem už starý..... Za vším však hledejte peníze, ty jsou hybnou silou příběhu. A kdo pořádně sleduje nervozní chování pana Millera, jeho neustálé kalkulování a jeho pocit "PENĚZ" nebude vůbec na konci filmu přemýšlet, jak to dopadlo. Prostě to snad hned každého napadne. A k hereckému obsazení bych napsal, že vlastě Gere je jediný usměvavě pěkný herec na place. Susan už to má skoro za sebou a Brit i blond vypadá jak Brit ze Skotského poloostrova. Povedený snímek, dobrá hudba a zajímavý konec. CITÁT - Dámy a pánové Robert Miller........... (02.04.2013)

Jó Roberte, jednou to muselo prasknout, stačila jedna smrtelná havárie a už jsi se vezl. Ale v tvém finančním impériu se dá s penězi ledacos podniknout a ty jsi velmi inteligentní, tak jsem ani chvíli nepochybovala o tom, že rozjedeš velkou mašinerii záchranných akcí. Jen lituju trochu tvojí dceru, která zřejmě žila v bláhové iluzi, že v těchto kruzích funguje vše podle zákonných regulí. Richard Gere hrál senzačně, stylově a elegantně zároveň a jsou to přesně ty role, kde se pohybuje s grácií jemu vlastní. A moc sympaticky na mě vykukoval i Nate Parker v roli Jimmyho. Popravdě jsem trochu překvapená tak nízkým hodnocením a i když souhlasím s tím, že to mělo všechny atributy USA filmů, což se mnohým nelíbí, tak to byl kvalitní a inteligentní psychologický thriller s velmi uspokojujícím závěrem. A přes menší trhlinky, které jsem postřehla ho stejně považuji za nadprůměrný snímek, potažmo za velmi zdařilý počin neznámého Nicholase Jareckiho. (16.07.2013)

Roger Ebert zařadil Arbitrage mezi nejlepší filmy roku a František Fuka tomu dal 100 %. Roger Ebert je už ale starý pán a František Fuka už také není nejmladší. Takže bych to viděl na nostalgické vzpomínání, protože tyhle filmy se v 90. letech točily jako na běžícím páse. Každopádně je fajn, když člověk může zase po čase fandit nějakýmu hajzlovi. (21.03.2013)

,,JE ASPOŇ 50 VĚCÍ, NA KTERÉ ČLOVĚK ANI NEPOMYSLÍ. A ČÍM VÍC ČASU UPLYNE, TÍM VÍC LŽÍ SE PRONESE, A TÍM TO PRO NĚJ BUDE HORŠÍ.....“ /// Robert je úspěšný (starší) muž. Tlemí se z obálky Forbesu, má velkou a milující rodinu, tryskáč, ale … JAKÁ JE TVOJE TEMNÁ STRÁNKA? Co účetní záznamy? Nebo spíš milenka? A kurva….…. jo, když se to sere (povídej mi vo tom! Koza sa ti oběsila ty milionářu blbé…. no tak hustý to zase není, ale…). Richarde, Richarde, ty tyhle týpky umíš! Věřím Ti do morku kosti a jen nevím - to Ti mám jako fandit, nebo co? Baví mě to (takže mu fandíš…kapitalistovi… Počkej po volbách!). Žádnej mega příběh, dech beroucí zvraty….., jen kus života úspěšnýho hajzla, kterej není úplně blbej (příběh, i když ani …), se solidní zápletkou a kapkou dramatickýho napětí s milionářskou klikou. Možná to trochu přepálím, ale fláknu 4*, páč se mi to líbilo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem milionář a zajímá mě, jak se jinde vysekávaj z průseru. 2.) Su milionářova milenka a zajímá mě, jak mu udělat pořádnou pakárnu. 3.) Thx za titule ,,Kris004“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.10.2012)

Pro mne osobně jsou Smrtelné lži nesmírně příjemným překvapením. V podstatě "no name" režisér, jenž si i sám napsal scénář natočil působivé drama lehce motivované nedávnou finanční (hypoteční) krizí v USA. Tvůrce Jarecki se prostřednictvím Smrtelných lží trefuje do všech těch finančních žraloků a můžete si být jisti, že střílí zatraceně "ostrými"! Nejvíce mi utkvěla v paměti asi scéna ze závěru filmu, kdy konkurenční finančník Mayfield, jenž po dlouhém kličkování nakonec přeci jen koupil millerovu společnost, na otázku svého poradce, zda nevidí na neověřitelných 400 milionech něco zvláštního odpověděl: "nevidím tady nic špatného." Ano, přesně takhle nás podobní Millerové a Mayfieldové dostali tam kde jsme. Zžíravě nepříjemný a zároveň chladnokrevně pravdivý je ve filmu i kontrast millerovy schopnosti ze všeho se vylhat a neschopnost systému a zapšklého detektiva Bryera využívajícího i zakázaných prostředků, dostat sebestředného magnáta věřícího pouze ve vlastní neomylnost, ze sedla. Paradoxem je, že ačkoliv je Miller chamtivý egoista, při sledování jeho počínání máte stále nutkání tak nějak mu fandit. (04.04.2013)