Teď a tady

Šablonovitá story která se ani na moment neodchýlí od předem očekávaného (a důsledně avizovaného) vývoje, kterou ale táhne zajímavé obsazení a výborná kamera. Hudba je sice fajn, ale občas se dost nehodí k obsahu a některé scény by byly silnější bez ní. Konec je jen takovým potvrzením, že Ol Parker si proti proudu (nebo předloze?) jít nedovolí a pro všechny ve kterých zbývá nějaký ten kousek naděje se i v závěru jistě něco najde. A Jeremy Irvine byl místy o dost věrohodnější a přesvědčivější, když mu chyběl kůň. (17.04.2013)

Díky silnému závěru (poslední asi 1/3 filmu) z počátečních 3 hvězd hodnotím ještě o něco výše. Silné téma holt asi vždy bude působit, že útočí na city, ale nevim moc, jak jinak jej divákovi podat. Sympatická představitelka, hezká hudba, emoce. 'Náš život je sled událostí, nenechte je odejít. Všechny směřují k tomu jednomu...' 70 % (30.01.2014)

Film, který ve mě vzbudil tisíce pocitů a emocí, dokonce mě vytryskly i slzy, což se mě skoro vůbec nestává. Má oblíbená dětská herečka Dakota Fanning trošičku zestárla, ale stále hraje skvěle. Od první do poslední minuty mě film ani trochu nenudil, skvělé působivé záběry Brightonu a křídových útesů, kde jsem strávil rok života mě vrátily ve vzpomínkách zpět. Velmi nádherný smutný příběh, škoda jen, že jsem si prvně nepřečetl knihu. (02.10.2014)

Takových dramat o dívce umírající na rakovinu už bylo! A stejně u mě stále vede Love Story (1970). Now is Good se však příjemně sleduje, pochválit je potřeba herecké výkony a kameru, jejíž záběry jsem si opravdu vychutnal. Jako celek na mě ovšem film až tak emotivně nepůsobil. Je smutný, po celou dobu je jasné, že to dobře nedopadne, ale něco intenzivnějšího jsem pocítil až v samém závěru snímku, možná tak 10 minut před koncem. (09.04.2014)

Námet možno nie je práve najoriginálnejší, v poslednej dobe je filmov o umieraní viac než dosť, ale aj tak ide o silný, dojemný príbeh. Hlavne zásluhou perfektného výkonu Dakoty Fanning. Nemôžem sa však ubrániť porovnaniu s filmami Pre moju sestru (2009) a Neklid (2011), ktoré aspoň pre mňa, predstavujú v tomto žánri absolútnu špičku. Pravdou je, že ma to emotívne zasiahlo menej ako tieto filmy. Ťažko vysvetliť prečo, atmosféra vo filme bola síce dojemná, ale nedokázala navodiť taký pretlak citov, aby potom na konci prišiel očakávaný výbuch. Bolo to smutné, bolo to dojemné a perfektne zahraté, ale pomyselnú hranicu geniálne emotívnej drámy to neprekročilo. 80/100 (02.04.2014)