Tranz

Miluju tyhle manipulátorský kousky, kde si vychcaná psychoterapeutka hraje s mozky ostatních postav i diváků a když na její hru přistoupíte a pozorně se díváte, dává vám finální rozuzlení docela i smysl. Já to sežrala nedávno Catherine Zetě-Jones v Side Effects a skoro stejnou měrou si se mnou dokázala vyhrát i vyholená Rosario (jedinej wtf pro mě v tomhle filmu byla myšlenka - on tam v týhle době má snad někdo něco jinýho?) v uvolněnější verzi těchhle hrátek kočiček a myšek. 90% (09.07.2013)

Chce-li se mi někdo mrknout do hlavy, tak ať raději zkusí otvírák na konzervy než hypnózu. Považuji totiž za pravděpodobnější, že mi tykev někdo odborně sešije než to, že mi někdo rozuzluje mozek do původního stavu. Já se zkrátka skvěle bavil při úvodní akci, ale jakmile se začalo hypnotizovat, tak mne hodně rychle přestalo bavit sledovat, kde je obraz, kde jsem já, co tam dělám, proč mám v kufru mrtvolu a nakonec i to, proč mám po líbání v puse tři náboje. (12.01.2014)

Natripované jinak, než jsem čekal - atmosféru si to buduje docela pomalu. A že se daří, nakonec vlastně přece jenom typicky boyleovským způsobem. Nevadí mi, že není následována pevná, předem rozluštitelná a vysvětlovaná struktura jako třeba u Počátku a hraje se především na efekt. Nevadí mi, že se ve filmu tak snadno ztratí - vlastně naopak, právě to se mi líbilo. (28.05.2013)

-MŮŽU TI NĚCO ŘÍCT? -RADŠI NE. Střed snímku rozdělují motivy postavy lékařky a středobodem se stává hypnóza, nakolik jste schopni ji respektovat a uvěřit, že zrovna takto by mohla být využita. Stejně mám pocit, že si Boyle a spol. hlavně dost hráli (tablet), přesto závěrečné zvraty berou dech svým nasazením. 90%. (11.11.2013)

Danny Boyle vystihl ideální mix mezi odpočinkovou zábavou a nadsazenou překombinovaností. Sérií bezchybně fungujících hypnóz intrik a podfuků nelze brát úplně vážně, ale právě o tom to je. Trans je stylový thriller s neutuchajícím tempem a přiměřeně působivými wow momenty... Pocit podobný jako z Wanted. 8/10 (04.11.2015)