Hranaři

Slátanina hodná Olmerových porevolučních pokusů o exploatační film. Snaha o aktuální tematický přesah se poněkud míjí účinkem, dějové zvraty nefungují, herci nehrají (i když se v podstatě jedná o "české hvězdy"). Jediné co jakž takž funguje je kamera. Výše uvedené však, společně s urputným kopírováním od zahraničních zdrojů a se zoufale nenápaditým pojmenováváním postav jmény herců, vytváří očekávaný průser. (05.05.2012)

Spíš Travaři, no ne? Musím ale uznat, že jsem nebyl nějak zásadně znechucený, to bych tvůrcům křivdil. Jen je jejich dítko jako z jiného světa. Skepse nad fungováním celého shnilého systému (bohužel) nenechala chladnou několik spasitelů, kteří „neutěšené poměry“ v srdci Evropy musí po svém okomentovat. Opravdu nechci slyšet, co potřebuji slyšet, opravdu mě nezajímá tajemství, které pánové zaručeně odhalí. Co na tom, že si tihle chlapáci aspoň trošku rozumí s kamerou? Když se člověk oprostí od rádoby investigativního pozadí, mohl by ho těšit jakýs takýs příběh. Netěší. Začne zběsilým používáním vysvětlujících titulků (nebojte, orientaci neusnadní), pokračuje řadou dějových odboček, které se tvůrcům nedaří spojit. Smysl to nedává, provokaci necítím. Do toho se motají Rusové, kteří to vše sledují přes satelit, Honza Tříska, který vše pozoruje skrze kamery se sakra důležitým výrazem a saxofonem u huby, přehrávající a slušně zfetovaný Langmajer, vyšeptalý (asi po vzoru Batmana) Dejdar nebo o rodinné drama se pokoušející Rašilov-Cibulková-Etzler-Brožová. Na druhou stranu klobouk dolů, že se u pronášení některých vět nepomočili smíchy. Sebezapření hadr. Tak či onak musím opět připomenout, že „odpadově“ mi to nesedí.. (10.06.2012)

Celý děj je odvyprávěn v hudebním podkresu (ze kterého mi bude hučet v hlavě ještě asi týden). Obraz a dialogy jsou tu jen tak mimochodem, čemuž odpovídá jejich kvalita a důmyslnost. Herci, když už je jim rozumět, mluví v pořekadlech, prokládaných "vole" a "kurva". Bavilo mě sledovat kulisy a rekvizity (kancelář Alexe Holého je hotový Rudův byt ze Zítra se bude tančit všude), ale jinak to nemá v kinech co dělat. (30.11.2011)

Jako docela mě tu baví komenty, které neustále blábolí o tom, že takhle to v reálu asi chodí a proto ten film musí být automaticky dobrý. Ano, v reálu to pravděpodobně chodí přesně takhle a i tak je ten film blábol. Moc rád bych věřil, že pánové scenáristé napsali skvělý film a dojebal to režisér a producenti. Pravděpodobnější ovšem bude, že to škrabálci zfušovali už při psaní. Nevěrohodné dějové zvraty, příliš mnoho postav, debilní jednání hlavních hrdinů, legrační Martin Dejdar, který ochotnicky napodobuje Marlona Branda a blábolící Jan Tříska. Ta nekompetentnost je skoro zábavná. Skoro... (12.06.2012)

Thriller není mým oblíbeným žánrem, nicméně pár jsem jich viděla a mám jakous představu, co tento žánr obnáší. Myslím si, že i v našich poměrech může vzniknout kvalitní žánrově čistý film. Dřív bývalo zvykem, že se režiséři učili od sebe navzájem. Než si někdo natočil svůj první film, asistovat zkušenějším kolegům, dělal pomocného režiséra, sledoval světovou kinamatografii. Dnes to na mě působí dojmem, že si film může natočit prakticky každý - čerstvý absolvent (Šťastná), kameraman živnostník (Bastardi), naprostý amatér (Bastardi3), kaskadér (Kájínek) či loutkoherec (Pamětnice). Zdá se, že sehnat peníze a dát dohromady tým není zas tak nepřekonatelný problém, zůstává však jedno dost podstatné - dobrý scénář, který má myšlenku a propracované dialogy. Přesně tohle Hranaři postrádají. Divák se ztrácí v ději i ve vztazích. Hudba, která má děj podtrhovat mu spíš podráží nohy. Jedinou zajímavou a vtipnou figurou se zá být Jiří Langmajer, dámské obsazení se bohužel příliš nezdařilo. Příliš velké sousto na debut. Sázka, která nevyšla. (10.07.2017)