Vulkán

Zcela neobjektivně dávám dvouhvězdí. Měl jsem za sebou už dvě náročné festivalové projekce, dva sprinty mezi kiny, dvě cesty autobusem, čtyři piva, jedný čínský nudle a naprosto žádnou cukrovou vatu. Byl jsem zpocený, unavený, nevyčůraný a potřeboval jsem podrbat na zádech. V takovou chvíli se prostě nedá koukat na film, který posouvá děj tak rychle, že den začne mít 458 hodin. Na film o dědovi, který představuje něco mezi zahořsklým Hemingwayem a amazónským mechem, o dědovi, který promluví jenom, když do něj hodíte deset korun. (10.07.2011)

Zdlouhavý začátek filmu ve mně vyvolal nepřijemná očekávání, že to bude jeden z oněch velmi nudných festivalových filmů, ale od chvíle, kdy žena hlavního hrdiny utrpěla mrtvici, jsem začál chápat atmosféru filmu a nitro starého muže. Duši drásající momenty, v nichž Hannesen slyší vzdechy bolesti, které jsou to jediné, co může jeho žena projevovat působí silně depresivně. Na konci filmu mě napadla otázka: Bylo správné ukončit trápení ženy, kterou miloval a nebo ji nechat dožívat v obrovských bolestech a odkázání na péči druhých? (02.01.2012)

Lepší tři hvězdičky. Byl to ve své podstatě depresivní film, který se hodí k prostředí nevlídného severského ostrova. Starý morous odchází do důchodu, na každém se mu něco nelíbí, ale když se jednou na moři ocitne v tísni a pak potají vyslechne, co si o něm myslí rodina, začne svůj pohled na okolí přehodnocovat. A když je jeho žena postižena silnou mozkovou mrtvicí, snaží se o ni starat, jak může... To ošetřování bezmocného jsem bohudík několikrát zažil jen pasivně a sám vím, že bych těžko mohl udělat pro svého bližního to, co dělal tenhle stařík. A přesto nakonec ani on utrpení své ženy nedokázal snést. Každý by ho pochopil, třebaže u nás by zřejmě byl souzen za vraždu. Tam je ve filmu určitá mezera - k mrtvé nebyl poslán lékař k ohledání, který by musel poznat, že se jednalo o přidušení? Ale jinak herec Júliússon byl výborný. (23.04.2018)

Velmi citlivá záležitost. Mám slabost pro severskou kinematografii a její typické chladné, naturální a precizní provedení v překrásné přírodě a prostředí. Životní křižovatky lidí v období dospívání či naopak stáří a jejich filmové zpracování je na severu hodně přitažlivé. Mnoho zdrojů pro inspiraci a zamyšlení se. Všeho se ke mně zde dostalo vrchovatě..Btw: Parádní herecký výkon hlavního představitele. (05.07.2011)

Drsně islandsky krutý snímek o velice aktuálním tématu - stáří, nemoci a vyčerpávající péči o ty, kteří mají k uzdravení prakticky nulovou šanci. Film celé téma rozebírá z několika perspektiv, sledujeme příběh muže, který si až ke konci života uvědomuje důležitost rodiny, pohledy jeho dětí, jež jej celý život viděly jen jako bezcitného pedanta, zaměřuje se ale i na jeho sbližování Hannese s vlastním vnukem, přibližujeme se ale i k pocitům a vnímání jeho ženy trpící těžkým poškozením mozku. Vidíme důvody a snahy řešit celou situaci z různých pohledů, jen jeden z hrdinů ovšem nakonec něco podniká. Jak se s tím vyrovná on záleží zase na pohledu diváka. Deprese vás nemine, ale některá témata za ni prostě stojí. (06.07.2011)