Eldfjall
Réžia:
Rúnar RúnarssonScenár:
Rúnar RúnarssonKamera:
Sophia OlssonHudba:
Kjartan SveinssonHrajú:
Theódór Júlíusson, Margrét Helga Jóhannsdóttir, Elma Lísa Gunnarsdóttir, Benedikt Erlingsson, Þorsteinn Bachmann, Katla Margrét Þorgeirsdóttir (viac)Obsahy(1)
Hlavním hrdinou křehkého příběhu celovečerního debutu islandského režiséra Rúnara Rúnarssona je sedmašedesátiletý Hannes, který právě nastoupil do důchodu. Uzavřený, nepříliš hovorný muž není zvyklý dávat najevo své city, nemá prakticky žádné přátele, svým dávno dospělým dětem se odcizil a jeho vztah s manželkou už také po letech ochladl. Tragická událost donutí Hannese přehodnotit dosavadní život a najít v sobě dlouho spící city. Citlivě napsaný scénář, suverénní režie talentovaného mladého režiséra a maximálně přesvědčivý výkon Theódóra Júlíussona v hlavní roli činí z Vulkánu jeden z nejvýraznějších filmových objevů letošního roku. Autor sám komentuje svůj přístup slovy: „Zajímají mě lidé, kteří ve svých životech došli na křižovatku. Otázky, s nimiž jsou konfrontováni, a zároveň možnosti, jež se před nimi otevírají.“ (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (2)
Recenzie (16)
Drsně islandsky krutý snímek o velice aktuálním tématu - stáří, nemoci a vyčerpávající péči o ty, kteří mají k uzdravení prakticky nulovou šanci. Film celé téma rozebírá z několika perspektiv, sledujeme příběh muže, který si až ke konci života uvědomuje důležitost rodiny, pohledy jeho dětí, jež jej celý život viděly jen jako bezcitného pedanta, zaměřuje se ale i na jeho sbližování Hannese s vlastním vnukem, přibližujeme se ale i k pocitům a vnímání jeho ženy trpící těžkým poškozením mozku. Vidíme důvody a snahy řešit celou situaci z různých pohledů, jen jeden z hrdinů ovšem nakonec něco podniká. Jak se s tím vyrovná on záleží zase na pohledu diváka. Deprese vás nemine, ale některá témata za ni prostě stojí. ()
Zdlouhavý začátek filmu ve mně vyvolal nepřijemná očekávání, že to bude jeden z oněch velmi nudných festivalových filmů, ale od chvíle, kdy žena hlavního hrdiny utrpěla mrtvici, jsem začál chápat atmosféru filmu a nitro starého muže. Duši drásající momenty, v nichž Hannesen slyší vzdechy bolesti, které jsou to jediné, co může jeho žena projevovat působí silně depresivně. Na konci filmu mě napadla otázka: Bylo správné ukončit trápení ženy, kterou miloval a nebo ji nechat dožívat v obrovských bolestech a odkázání na péči druhých? ()
Seversky chladný snímek vypráví o starém nerudném muži, jehož ženu postihne silná mrtvice. Ač to nemusí být na první pohled patrné, ústředním motivem je láska, která i z těch největších morousů dokáže vydolovat citlivé nitro. Bolestný životní příběh dotvářejí působivé záběry drsné islandské krajiny a příhodná hudba. Pomalé tempo filmu plně odpovídá tématu, jímž se zabývá. (75%) ()
Velmi citlivá záležitost. Mám slabost pro severskou kinematografii a její typické chladné, naturální a precizní provedení v překrásné přírodě a prostředí. Životní křižovatky lidí v období dospívání či naopak stáří a jejich filmové zpracování je na severu hodně přitažlivé. Mnoho zdrojů pro inspiraci a zamyšlení se. Všeho se ke mně zde dostalo vrchovatě..Btw: Parádní herecký výkon hlavního představitele. ()
Jaké to je, když chcete ukázat, že už nejste tím, za koho vás poslední roky vaši nejbližší mají? A jaké to je, když jediný člověk, který ve vás viděl to dobré, a jehož cenu jste si právě uvědomili, trpí a vy mu nemůžete pomoci? Přesvědčivý, silný, emocionálně vypjatý a palčivý debut islandského režiséra. Příběh člověka, kterému až příliš pozdě pár pádně pronesených vět otevřelo oči. Rúnar Rúnarsson dlouhými záběry a detaily tváře Theódóra Júlíussona nechává diváka nahlédnout doslova pod kůži hlavní postavy. Kompozičně propracované záběry často rozdělují svět Hannese na dvě a více částí, neustálá rozpolcenost, snaha zvládnout svůj úděl a doslova "vykoupit" poslední roky nevrlosti a nevšímavosti, studené, bílé a modré barvy. Není to objevné téma, ale právě zpracování a herecký výkon hlavní postavy, které z debutu Rúnarssona dělají mistrovský kousek. ()
Reklama