Taking Off

,,Všechno, co nás postihne, je zkušenost, ze které bychom si měli odnést co nejvíc." Po skvělém "Hoří, má panenko" další velká filmová palba Miloše Formana. Ryze americké téma hippies v československém šatu "nové vlny 60. let" mě narozdíl od dobových amerických diváků oslovilo. První Formanův zahraniční film se nese v podobném autentickém duchu jako český Konkurs, ale současně rozehrává zajímavý děj ze života (nejedné) americké rodiny so ztracenou dcérou uprostřed velkoměsta plného drog a zločinů. Zábavná komedie s typickým Formanovym rukopisem v americkém prostredí přerastá až do horkých absurdit při schůze sdružení s kouřením marihuany a následbá zábavu během "vznášejícich" pocitů. ,,Nepřemýšlejte, nechte se unášet. Vnímejte podněty a následujte je!"     . . .       Od začátku originální konfrontace příběhu s textami písní v podaní amatérských zpěvaček na konkursu (o lásce, snech, smutku i drogách), někdy až drobné miniaturní gagy (např. rozbití bílého vajíčka u jídelního stolku, následně na to o dva metry dál štuchnutí houlí do bílé koule na biliardovém stolku...). Pak neskutečný rozjezd v závěreční třetině, úžasně jsem se bavil hlavně nad scénou u karet se svlékáním částí odevu coby trestem za prohru. Stále kontroverzní téma, podána v slušném komediálním nadhledu překvapivě bez trápných momentů, i s kapkou dokumentárního či vzdělávacího charakteru. Jako bonus uprostřed filmu živé vystoupení Tiny Turner "Goodbye, So Long". (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour: Rok s největšími světovými režiséry) (17.05.2018)

You can fuck the lilies and the roses too. You can fuck the maidens who swear they’ve never been screwed. You can fuck the Russians and the English too. You can fuck the Germans and every pushy Jew. Fuck the Queens. Fuck the Kings. Fuck the boys with the very small dings. Fuck the birds, fuck the pigs, fuck the everything with a thorny twig. You can fuck the Astros and all nurses in white. You should fuck the uglies just to be kind and polite. You can fuck the Moon and June and the Sea. But before you fuck them first you must fuck me. (22.06.2011)

Miloš Forman tvrdě narazil. Dokud se jeho kousavé komedie týkaly jen jakýchsi Čechoslováků, Amíci hýkali blahem. Ale jakmile se opovážil trochu šťouchnout do jejich slabostí a záliby v honu na čarodějnice, hned byl oheň na střeše. Nám to vadit nemusí. Taking Off je jeho poslední "novovlnný" film a je velmi, velmi dobrý. Každá druhá scéna se dá ocejchovat jako "nezapomenutelná", herci s evidentním pochopením hrají nudné patrony, paranoidně podléhající obavám, neherci o tom nevědí. Právě na nich je znát, že lidi jsou všude více méně stejní, jen je tak některé kinematografie nechtějí ukazovat. Až uvidíte třeba starou zbabělou barmanku, jistě mi dáte zapravdu, že by stejně dobře mohla existovat v Černém Petrovi nebo v Hoří, má panenko! Typicky formanovsky absurdní je pak sabat Spolku Rodičů Toulavých Dětí (na kterém se mihne i Jára Kohout - všimněte si!) s marihuanovou instruktáží. 80 % (06.04.2005)

Nevím koho napadlo k tomu filmu napsat anotaci "vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let". Vlídné to není ani za mák, naopak neskutečně zlomyslné. A o generaci 70. let a její pomatenost tam taky nejde. Pomatení jsou možná tak rodiče téhle generace. Každopádně jde o jeden z Formanových nejlepších filmů. (25.04.2006)

Komerčne neúspešný Formanov debut v USA sa príliš nelíši čo sa týka sarkazmu a kritiky jeho českým filmom. Ako keby Forman žil celý život v Amerike, ale to je asi tým, že generačné rozdiely sú všade rovnaké, len v USA sa húlila tráva. Scéna s hromadným konzumovaním konope je rovnako vtipná ako balenie Menšíka a spol. v úvode Lások. V úvode sa ocitne mladá Kathy Bates čoby účastníčka speváckeho konkurzu. (15.02.2007)