Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce, kdy si připomínáme 90 let od narození významného českého filmového a televizního scenáristy, dramatika a dramaturga Jaroslava Dietla (*22. 5. 1929 – † 29. 6. 1985), uvádíme původní televizní hru z pera tohoto renomovaného tvůrce. První zpracování televizní komedie vzniklo již v roce 1958 v režii Zdeňka Podskalského a vysílalo se v rámci cyklu her Když se lidé navštěvují 16. 4. 1958 v hlavní roli se S. Fišerem a Z. Černou. Inscenace se vysílala živě a záznam tehdy nevznikl. Později se natočila znovu v roce 1963, tentokrát v režii S. Strnada, jenž do hlavních rolí obsadil J. Třísku a J. Tvrzníkovou. Televizní premiéra se uskutečnila 11. 8. 1963 a od té doby se televizní inscenace nevysílala. Nyní Vám komedii nabízíme po více jak 55 letech, a to v rekonstruované podobě. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (9)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Rande, co se nepovedlo. Dietlova malá televizní komedie by nejspíš dávno zmizela v neprostupných hlubinách času nebýt neodolatelného Jana Třísky a sympatické Jaroslavy Tvrzníkové v rolích rozpačitých milenců. Především scéna v restauraci je nebývale vtipná a oba herci ji pojali coby etudu pro divákovu bránici. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Hříčka z pera Jaroslava Dietla, která se od doby svého vzniku z roku 1963 vysílala nyní vůbec poprvé. Mladík, mizerně hrající na kontrabas obdrží jednoho dne telegram od své dívky, že k němu přijede na noc na návštěvu. Dva kamarádi, kteří s ním bydlí v oddělených pokojích mu dávají rady, jak má dívce namluvit, že hraje s kapelou všude a je pořádnej machr, i když je to takovej ňouma. Celkově spíše průměr, zaujme sympatická mladičká Jaroslava Tvrzníková a mladý ucho Ladislav Potměšil, jehož to byla jedna z prvních rolí před kamerou. ()

Reklama

Aniki 

všetky recenzie používateľa

Slaboučké, chaboučké, úsměvné. Přesto už velmi "herecký" a přirozený výkon Třísky a Potměšila. Člověk si alespoň vzpomene na svá ušácká léta, kdy jsme si tedy ještě nepůjčovali ani byty ani nábytek, ale pouhopouhé svršky podle toho, kdo se jak chystal na rande nebo zábavu, zkrátka aby měl na sobě zrovna to nejlepší co kdo vlastnil. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Páralovsky podaná láska v expres tempu, jaké bylo pro tehdejší zrychlující se dobu příznačné, nese v režijním pojetí prvky divadelní režie. Závěrečné milostné prolnutí v myšlenkách a pocitech celý ten jemný úchop Dietlův i Strnadův jen vystupňovává do poezie první, fyzicky ještě neobratné lásky. Ale už jen kvůli jménům dnes klasiků české desáté Múzy zaslouží opětovné zhlédnutí, jež je v mém případě značně opožděnou premiérou. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Skoro nikdy nepoužívám na označení filmů starých pár dekád výraz vykopávka, ale tohle už tedy byla od ČT artu opravdu vykopávka, na níž je v konečném důsledku zajímavá pouze dokumentární hodnota (např. zatímco pro filmové plátno vznikaly již v té době vizuální skvosty typu Slnko v sieti, exteriérní scény z města v tomto TV filmu vypadají vyloženě jako točeny náhodně zamluveným inspicientem). Možná tohle teď je nejstarší dosupný počin z pera legendárního Jaroslava Dietla, a možná ne úplně, neboť jaký díl Tří chlapů v chalupě či Rodiny Bláhové bude třebas o něco málo starší. Tak budiž, každopádně detailní historii televizní mikromedie znát nemusím – není to žánr či spíše subžánr, který by mě oslovoval, byť to vypadá, že v rámci současné dramaturgie ČT je (pokud jde o výběr z archivu) až příliš v kursu.                    . . .               Neumím si představit, že by Etuda pro kontrabas mohla nějak výrazněji zaujat i toho diváka v roce 1963. Spočátku je to ještě celkem zábavný dialog mezi třemi adolescentmi v jakémsi podnájmu, kde vévodí mladičtí Jan Tříska a Ladislav Potměšil. Je možno vidět, jak si Dietl i na malém prostoru pohrál s vytvořením výstižných zapamatovatelných i opakujících se hlášek (,,Život je boj. Ahoj!") i formováním typických rysů postav ze života takového toho "MČČ" (malého českého člověka), jak tomu bylo v rámci jeho seriálů později mnohokrát. Nicméně od setkání Třísky s Tvrzníkovou začínají skoro nesnesitelné výměny replik milenců v rozpacích, tedy nemožného ukoktaného kluka s podivnou mladou dámou, která mu všechny nepovedené kousky s pochvalou zbaští a ještě navrch pochválí i tu strašlivou etudu na kontrabas. No, svým způsobem docela absurdní romantika. ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama