Mars a Avril

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Mars et Avril / MARS & AVRIL / Mars a Avril) - Moc smysluplný film to tedy nebyl, ale za tu úžasnou originalitu a skvělou atmosféru která z filmu čišela tak nadšení je možná slabé slovo. A k tomu jako bonus kráska Caroline. Denis se za svého bratra stydět tedy určitě nemusí... - 7. 7. 2012 - kino Espace Dorleans - Karlovy Vary - 90% (10.08.2012)

Pokud jde o výtvarno, je zde hodně znát vliv Jeuneta, ale bez jeho atmosféry místa. Co funguje u Jeuneta, je zde takové nedodělané, jako poloprázdné skladiště. Závěr pak jemně šmrncnutý Fontánou. Zbytečně divné účesy, někdy i architektura. Co se týká příběhu, začátek navodí zajímavé otázky - hudba planet, hudba Marsu, Stvořitel měl rád hudbu. Poté přejdeme k již klasičtější odrhovačce, co je sen, a co je realita? Je to, co vidím, realita, nebo můj sen? Lidi kolem mne, kteří mohou potvrdit, co vidím, jsou přece také mým snem, takže nemohou potvrdit realitu. Ó jé, na tohle téma je takových úvah tolika filozofů. Ale když strčím ruku do ohně, stejně mne to bude bolet. Proč by si člověk ve své realitě nebo svém snu ubližoval, jestliže není masochista? Inu, a pak přejdeme k nejotřepanější odrhovačce, sen a realita a vesmír a sex, hlavně ten sex, o nic jiného nejde. A je z toho erotická novelka, jakých jsou tucty, červená knihovna, jen šmrncnutá a ozvláštněná všemi těmi „kdyby“ a „co jsme?“. Celkově rozporuplný dojem, některé pasáže silné ve výpovědi, jiné banální až klišovité, povrchní. Celkově rozhozené, asi jako mysl autora, který se nedokáže soustředit na jednu koncepci, a míchá jablka s fazolí. (20.08.2013)

Některé myšlenky jsou ve filmu zajímavé, ženské tělo jako inspirace pro hudební nástroj, charismatický hudebník, který tyto nástroje hladí, tak jako těla, kterých se nikdy doopravdy nedotkl. Co na tom, že režisér byl sympaťák a filmem si splnil sen. Na diváka během pár minut padá překombinovaný příběh, neoriginální vizuál v žánru sci-fi a unylé herecké výkony. FFKV (03.07.2012)

Silně filozofický film, na jehož příběh mi prostě nešlo za žádných okolností přistoupit. Bylo to, jak kdybych sledoval nějaký příběh pod nějakým filmovým oparem. Emoce byly prakticky nulové a jediné, co si zaslouží pozornost je vizuál, kterej je místy až úchvatnej. Jenže na to, že tvůrce film připravoval deset let, je ten vizuál zatraceně málo na to, abych tento příběh dokázal shlédnout s nadšením. A to mám jinak sci-fi moc rád. (21.03.2015)

Lehce Bradburyovské téma vesmíru, lidských osudů a podivné filozofie, jež nás všechny spojuje, jež jsou ovšem shozeny nejasným vyprávěním, nesympatickým staříkem a vizuální stránkou, co se snaží trapně napodobit některé dnešní sci-fi komiksy... Mladší bratr Denise Villeneuva má ke kouzlu snímků svého sourozence ještě dalekou cestu, ale dejme mu ještě tu šanci... (04.07.2012)