Mars a Avril

Pokud jde o výtvarno, je zde hodně znát vliv Jeuneta, ale bez jeho atmosféry místa. Co funguje u Jeuneta, je zde takové nedodělané, jako poloprázdné skladiště. Závěr pak jemně šmrncnutý Fontánou. Zbytečně divné účesy, někdy i architektura. Co se týká příběhu, začátek navodí zajímavé otázky - hudba planet, hudba Marsu, Stvořitel měl rád hudbu. Poté přejdeme k již klasičtější odrhovačce, co je sen, a co je realita? Je to, co vidím, realita, nebo můj sen? Lidi kolem mne, kteří mohou potvrdit, co vidím, jsou přece také mým snem, takže nemohou potvrdit realitu. Ó jé, na tohle téma je takových úvah tolika filozofů. Ale když strčím ruku do ohně, stejně mne to bude bolet. Proč by si člověk ve své realitě nebo svém snu ubližoval, jestliže není masochista? Inu, a pak přejdeme k nejotřepanější odrhovačce, sen a realita a vesmír a sex, hlavně ten sex, o nic jiného nejde. A je z toho erotická novelka, jakých jsou tucty, červená knihovna, jen šmrncnutá a ozvláštněná všemi těmi „kdyby“ a „co jsme?“. Celkově rozporuplný dojem, některé pasáže silné ve výpovědi, jiné banální až klišovité, povrchní. Celkově rozhozené, asi jako mysl autora, který se nedokáže soustředit na jednu koncepci, a míchá jablka s fazolí. (20.08.2013)

"Alkohol a sny se nemíchají!" - tímto mottem se měl nejspíš řídit i sám Vileneuve, když se pustil do natáčení Mars a Avril. M&V je ze začátku neskutečně příjemnou a snovou pohádkou prodchnutou steampunkem skrz na skrz a oděnou do tak neskutečného vizuálního hávu, ale opět na úkor příběhu, který je zbytečně překombinovaný a zmatený, byť poeticky vedený až do konce. (02.07.2012)

Silně filozofický film, na jehož příběh mi prostě nešlo za žádných okolností přistoupit. Bylo to, jak kdybych sledoval nějaký příběh pod nějakým filmovým oparem. Emoce byly prakticky nulové a jediné, co si zaslouží pozornost je vizuál, kterej je místy až úchvatnej. Jenže na to, že tvůrce film připravoval deset let, je ten vizuál zatraceně málo na to, abych tento příběh dokázal shlédnout s nadšením. A to mám jinak sci-fi moc rád. (21.03.2015)

Dost zvláštní film. Podle plakátu jsem sice čekal něco jiného, ale ani tak mě to nezklamalo. Ono se mi to líbilo hlavně kvůli té podmanivé atmosféře a vizuálu, protože po téhle stránce je ten film fakt povedený. Co se ale děje týče, rozjelo se to zajímavě, ale postupně to upadlo do zvláštního romantického příběhu, ve kterém se míchají sny s realitou a potenciál, který to mělo, zůstal strašně nevyužit. I tak mě ten film jaksi zaujal a nemůžu říct, že by byl špatný, protože něco do sebe rozhodně má. Jen mohl být něčím mnohem víc, než nakonec je. Silné 3* (09.06.2020)

Některé myšlenky jsou ve filmu zajímavé, ženské tělo jako inspirace pro hudební nástroj, charismatický hudebník, který tyto nástroje hladí, tak jako těla, kterých se nikdy doopravdy nedotkl. Co na tom, že režisér byl sympaťák a filmem si splnil sen. Na diváka během pár minut padá překombinovaný příběh, neoriginální vizuál v žánru sci-fi a unylé herecké výkony. FFKV (03.07.2012)