Ragtime

Film je príbehovo roztrieštený na niekoľko nesúvislo-súvislých častí, ktoré síce nájdu k sebe cestu, ale samotné vyústenie a zakončenie má len jeden z nich. Celistvosť celého príbehu tým ale vôbec netrpí, k čomu dopomáha presná réžia, skvelá hudba a kamera. Zaujímavé, s akou hodnovernosťou dokázal Forman natočiť film o rasovom problémy, keď bol v Amerike necelú jednu dekádu rokov. Úžasnú atmosféru dotvárajú skvelý herci, dokonalé dialógy, ktoré majú neraz priam akčný podtext, a keby bol film od začiatku v tak skvelom tempe, aké chytil v druhej polovici, tak nemám čo vytknúť. 85%. (24.01.2010)

Proč mi nikdo neřekl, že Ragtime je tak dobrý film? Jasně, Forman přepálil stopáž minimálně o půl hodiny, ale jinak je to naprosto nadčasový film, kterému je dneska už víc jak pětatřicet let. A na svůj věk rozhodně nevypadá. Měla jsem pocit, že se ve filmu pořád něco děje a zpětně nejsem schopná říct, která dějová linka se mi líbila nejvíc. Asi ten černý pianista a jeho nablýskané fáro byli nejlepší. Jenže pak i dějová linka ženy-manželky se mi moc líbila. I jejího bratra, který zezačátku vypadá trochu jako úchyl. A vlastně i ta tanečnice, která nemá ve vztazích úplně jasno, mě oslovila. Nebýt té délky filmu, zkoukla bych to hnedka znovu. A vidět Ragtime v kině Ponrepo v rámci přehlídky Formanových narozenin pro mě byl skvělý zážitek. Všechno nejlepší, pane Formane, do dalších let. (16.02.2017)

Výborný film Miloše Formana na stále palčivé téma rasismu. Děj se sice odehrává ve 20.letech, kdy byl tentro nešvar v USA mnohem rozšířenější, než dnes, přesto má svou vypovídací hodnotu i pro dnešní publikum. Velice silné herecké obsazení je dominantní stránkou filmu. Díky skvělým hercům je totiž fakt, že ani bohatství a úspěch nemusí stačit k tomu, aby byl černoch tehdejší společností respektován, daleko důrazněji interpretován a zaryje se tak filmovému publiku hlouběji pod kůži. Právě pod tu, o níž si mnozí dosud myslí, že její barva je rozhodující pro postavení člověka mezi ostatními lidmi. (10.06.2003)

Forman se složité a ryze americké látky chopil se ctí a ačkoli se výsledek nemůže rovnat s Přeletem nad kukaččím hnízdem či Amadeem z hlediska ucelené, systematické realizace tvůrčích záměrů, stále jde o atraktivně natočené dílo, v jehož společnosti dvě a půl hodiny stopáže utečou velmi příjemně a poutavě. Kéž by všechny problematičtější a nepřehlednější produkce slavných režisérů dopadaly právě takhle… Více zde. (03.03.2024)

Silné téma, které si vybral Miloš FORMAN. Velmi jej obdivuji, přestože emigroval po r.1968 do Ameriky, nemusel se pouštět na tak "tenký led" jakým je rasismus. Ale chci tím říci, že to zvládl podle románu Doctorowa na jedničku. Strašně mi jako osoba lezla na nervy ve filmu Elizabeth McGovern, ale uznávám, že roli pitomé naivky zahrála tak výborně, že jsem chvílemi zapoměla, že je to film. Trochu mě zklamal ten fakt, že tam bylo málo hudby. Podle názvu jsem si to představovala něco jako polohudební film, muziku, kterou předvedou geniálně černoši. Závěr filmu mi opět napověděl, že ten, kdo nedodržel dané slovo - byl, bohužel, běloch (policejní prezident). (14.02.2009)