V zajatí démonov

Wan je pán. Ten film má úplne štandardnú zápletku (ťažko ale niečo vyčítať, minimálne do polovice je film naozaj inšpirovaný skutočným prípadom domu rodiny Perronovcov) a scenár je chabý aj napriek zbytočným pokusom košatiť dej o osudy manželov Warrenovcov a ich dieťaťa. Lenže je to znovu tak fantasticky zrežírované, má to takú hustú atmosféru, fungujúce ľakačky (som skúsený hororový divák, ale mykol som sa snáď na každej!) a výživne gradované finále, že to človek musí radiť medzi žánrovú špičku. Navyše to dobovým zasadením a celkovým poňatím veľmi pripomína mainstreamové hororové klasiky zo 70. rokov. S tým rozdielom, že keby niekto vtedy strašil divákov takto agresívne, odvážali by ich z kín záchranky. (07.10.2013)

Zajímalo vás, jak by vypadalo Paranormal Activity, kdyby nešlo o found footage? Nezajímalo? No... stejně to máte šanci zjistit. Čekal jsem docela hodně vzhledem k zahraničnímu přijetí a první třetina se mi velmi zamlouvala. Bohužel se to jaksi nikam nevyvine a závěr je dějově vyloženě nedostatečný. Chápu, že vymyslet v hororu něco nového je takřka nemožné a originalita už se projevuje výhradně prací se známými schématy. S tím nemám problém, ale ani na téhle úrovni nenabízí V zajetí démonů cokoliv zajímavého nad rámec řemeslného zvládnutí jednotlivých scén. Scenáristická lenost zachází tak daleko, že když v jedné místnosti pět lidí vymýtá démona, ve vedlejší je hrobové ticho a může se v ní odehrávat současně něco jiného - tímhle film obecně hodně trpí a bije to do očí natolik, že nejspíš musí jít o záměrné narušení logiky. Stejně tak všechny postavy se chovají velmi hloupě, někdy až surreálně nesmyslně (bouchání na zdi místo úprku do sklepa, aby byl čas na strašidelnou scénu). Až by v tom člověk hledal záměr. Řemeslně zručné lekačky, když nejsou nabaleny na zajímavou záminku ke strachu, mě moc neohromují. Přesto nejsem nějak naštvaný, spíš mě to mrzí. (19.07.2013)

Předně film nenudil, ale těch bubáku tam ukázali dost málo. To potvrzuje i jedna ze zajímavostí: - 'Došlo ke dvěma sebevraždám, smrti otravou, znásilnění a zavraždění 11leté holčičky, dvěma utopením a čtyřem umrznutím'. Já se tedy ptám, kde to teda ve filmu je? Tohle všechno scénáristi taky mohli nacpat do filmu. Na oběšeninu na stromě, byl taky jenom kratičký štěk. Čili, to co je vedle příběhu na hororu nejžádanější, tak to tvůrci nezařadili, jen zhruba 50%. A film trvá téměř dvě hoďky. Nechápu vůbec, proč je tu tak vysoké hodnocení a navíc ještě '300. nejoblíbenější film' , zas taková pecka, to tedy rozhodně nebyla. Dále strach a panika u herců, mohla být taky víc procítěnější. Co můžu kladně vyzdvihnout je konec filmu, tam se to už přeci jen malinko zvedá. Nicméně, lepší konec ještě neznamená lepší film. Takže za mě průměrná podívaná! Škoda, no. (18.01.2015)

Na tento film jsem se opravdu těšil. Pamatuju si, že měl vyjít už v únoru roku 2013, jenže testovací projekce měl tento snímek tak skvělé (pokud si dobře vzpomínám, tak prakticky jedny z nejlepších v dějinách té produkční společnosti, která tento film vyrobila) že i přes eRkový rating, který byl udán z důvodu, že je film příliš strašidelný, ho posunuli na léto, aby producenti shrábli více peněz. Ukázalo se, že to byl opravdu chytrý tah. Na rozpočet 20 miliónů dolarů film celosvětově vydělal přes 316 miliónů (podrobnější info zde) a povedlo se mu vystrašit mnoho lidí. Včetně mě. I když… neříkám, že The Conjuring není strašidelný či skvěle natočený hororový snímek, protože bych lhal. Nicméně v konkurenci dalších Wanových hororů (Saw, Insidious, Insidious: Chapter 2) mi tento přišel "nejslabší". Možná to bylo tím, že jsem se na to díval se spolubydlícíma, se kterýma jsme si chystali masky na Halloween, nicméně ode mě "jen" za 80 %. P. S. A možná to bude i tím, že nejlepší lekačky dali do trailerů. Bohužel, horor je hodně specifický žánr, a když to nejlepší narvete do dvou a půl minut, tak to pak jsou někteří lidé naštvaní. Třeba já… (04.12.2013)

Wan je mistr režisér, o tom žádná. Zvládá svoji práci ve všech žánrech a rovinách. Strašení do třetice, tentokrát už nedopadlo tak grandiozně, pro mne, jak pro spoustu jiných diváků ... Ono co do toho filmu chcete ještě vlepit? V Insidious (2010) a Zlověstném Tichu (2007) se Wan jednoznačně vyčerpal, umístil na plátno veškeré možnosti "strašení" a už prostě v tomto snímku nevěděl přesně kudy kam. Kupodivu netlačil tolik na pilu jako v Insidious a ono to na spoustu diváků zapůsobilo. Zvukové efekty dělají svoje a lidé trávící v útulných křeslech svých 1+1 bytovek u PC jsou najednou vystrašeni z velkých místností, otevřených prostor, zákoutích, starého nábytku a všemožných zvuků, pazvuků a bouchání, které se občas od někud ozvou .. Budiž toto pro moderního diváka zřejmě překvapivý objev, na mne tohle absolutně nepůsobí. Kde je problém nevím, jestli u mne (že nemám strach? ...) nebo u režiséra (že mne neumí postrašit a vylekat...?). Wan se opakuje, vykrádá a s přesností na 5 vteřin se mi dařilo určit, kdy kde co či kdo bouchne, zmizí pod postelí nebo ve skříni. Už tyhle dva blbé kusy nábytku, které se objevují v bubáckých filmech odjakživa mne opravdu nudí ... Pod postelí NIKDO není!! :-) Co by tam dělal, je tam jen nepořádek. Ve skříni, pokud ji používáme taky nikdo není, maximálně kočka ... Obrátky ale film dostane ve třetí třetině, kdy už jde do tuhého, duch či co to je za potvoru, si nebere servítky a jasně si jde za svým. Vymýtání masakr, mám jen slova chvály. Celé je to jako by opravdické, realistické, jako bychom sledovali záběry skutečnosti. Závěrem Wan potěšil, to ano a zvedl u mě laťku o bod víc, protože jinak to byla nuda. Takže 4/5 a na tu dvojku Insidious se Wane už radši vykašli ... ;-) (05.08.2013)