Súkromné neresti

Rokenrolový DJ Howard Stern propagoval muziku většiny mých oblíbených kapel, včetně Cheap Trick a Ramones, hostoval na albu Blue Öyster Cult, a už několik desetiletí provozuje naprosto šílenou show v rádiu. Jeho humor je většinou poněkud hrubšího zrna, ale pokud máte rádi rock a osypáváte se z politické korektnosti, asi mu stejně nakonec podlehnete. Přestože zde hraje tehdy třiačtyřicetiletý Stern sám sebe (od žáka základní školy až po současnost), což nemuselo dopadnout vůbec dobře, výsledek je zdařilý. Film jsem si při jeho premiéře v kině nenechal ujít, a odcházel jsem spokojen. Je to trochu podobný zážitek jako bláznivá rocková komedie Waynův svět, ovšem s tím významným rozdílem, že tohle se opravdu stalo. I když možná ne vždy tak, jak nám to Stern servíruje. Ale kdo by při naslouchání historkám starého zbrojnoše hleděl na detaily? Zatímco Jimu Morrisonovi zbudoval solidní pomník Oliver Stone, Stern tímto filmem (natočeným podle vlastní autobiografie) buduje pomník sám sobě. (12.07.2007)

Neobvyklá komedie o životě svérázného moderátora Howarda Sterna, kterého si zde na výbornou vystřihl sám sebe. Jeho hrdina je slizký, neuznává žádná pravidla, do éteru pouští to co by si nikdo nedovolil ani v dnešní době ale přesto si dokázal získat miliony příznivců a tento snímek velice dobře ukazuje, jak to dokázal. Rozhodně jsem se smíchy neplácal do kolen ale po celou dobu jsem postavě držel palce a jeho životní příběh si náležitě užíval. (19.09.2012)

Proslulý moderátor Howard Stern je bezesporu charismatická osobnost, ale filmu o něm se už nedaří tolik zaujmout. Mistr provokace si bez skrupulí prdne do mikrofonu v rádiu anebo svleče pornohvězdu. A to všechno vysílá do éteru. Jeho rozhlasovou show poslouchají miliony, ale oproti němu to mají stížené, protože si musí všechno jen představit vzhledem k tomu, že se jedná o rádio.S tímto filmem nahlédneme do studia odkud Stern pravidelně vysílá a provokuje celou Ameriku svými prohlášeními a pochopitelně si tím zadělává na problémy. Jenže na českého diváka to zase takový skandální dopad nemá. Film pak najednou nemá s čím přijít a stojí na rozcestí velké nerozhodnosti. Navíc Betty Thomas zrovna nepatří k režisérkám, které by zvedaly Ameriku ze židlí. A měl jsem neodbytný pocit, že všechno "skandální" by nejraději vynechala a natočila korektní film o jedné moderátorské legendě. Zámořské rádiové vlny tentokrát nepřekonaly Velkou louži a k českému divákovy dolehl jen slabý a šumivý signál, který žádná anténa nezesílí. Pro mě to byla nudná rozhlasová show. Mé hodnocení: 40% (16.03.2013)

Po překonání trochu obskurního úvodu s "prdeláčem" začíná zábavný filmek o životě jednoho "trochu jiného" rádiového DJ. Pochybuju, že Jan Šťastný (doufám, že to byl on, už je to přece jen nějaký ten pátek, co jsem to viděl) ještě v nějakém filmu použil takové množství vulgarismů, ale i tak je to i celkem koukatelné. (14.03.2005)

Soukromé neřesti mi připoměly klasický britský vtip o venkovanovi, který přicestuje do Londýna a vidí pomník admirála Nelsona. "Kdo to je, dobrý muži?" - "To je ten, co udělal z Velké Británie to, čím je dnes." - "Mám pocit, že je strašně nespravedlivé vinit z úpadku monarchie jediného člověka." Tak i já jsem konečně poznal Howearda Sterna coby viníka, který stál na začátku úpadku kvalitní veřejnoprávní žurnalistiky, která měla za sebou v 70. letech díky odhalení řady korupčních afér a politických skandálů velké renomé a podporu. Od 80. let byla postupně nahrazována stále povrchnějším zábavným stylem, kdy se na první místo dostaly bulvární senzace a laciné vtípky. Samotný film je natočený s lehkostí, je náležitě zábavný a hlavní hrdina je v něm vyloženě sympatický - aby ne, když si ho taky sám investoval a příběh sepsal. Jak je to s jeho skutečnou povahou a do jaké míry např. odpovídá jeho image vzorného partnera a otce realitě, ví jen on sám. Celkový dojem: 80 %. (13.05.2011)