Bojovník

Trochu vypsychlejší verze Rockyho a zaživnejsi než Warrior. Avšak na Rockyho nic nemá. Bylo to hustý, chvíli jsem přemýšlel nad plným počtem, páč občas ten feeling a vžití bylo dost psycho, ale nakonec zůstanu u těch čtyř, jelikož bych si to asi znova nepustil. Dostal mě Whitaker a jeho vtipkování o oku. (16.04.2017)

Učebnicový příklad, kterak jedna mlátička přijde o manželku, téměř o dceru, o barák nad hlavou, o možnost dávat kámošům zlaté hodinky, o slávu, o boxerský styl. Nebránil, nechával se naštvat a soupeře pak umlátil, horkou hlavu měl i v jeden osudový večer, který změnil několik následujících měsíců. A hlavně přišel o tu, jenž dokázala udržet jeho výbušné já na uzdě. Přijde několik zdvižených ukazováků, pomoc od trenéra ze zaplivané tělocvičny a samozřejmě tolik potřebné vykoupení. Vážně? A co to, že se hlavní hrdina nehodlá spokojit s tím, že by měl vážně začít od nuly a kývne na první příležitost? Jasné, beru zpět, tohle není psychologické sportovní drama, tohle je kousek, ve kterém hraje důležitou roli rychlý střih, velká gesta a uřvaný hip-hop. Začíná to výtečně, zarputilost je z Gyllenhaalovi postavy cítit na míle daleko, sešup dolů je docela působivý, drápání nahoru (mimochodem Naomie Harris dostala hodně mizerně napsanou postavu) se ovšem docela těžko věří, ač je to celé jedna velká pohádka. Trnitá cesta zpět prostě tolik neladí, Antoine Fuqua ono vykoupení silnou bolestí prostě neuměl prodat. S Forestem Whitakerem tu máme přátelství z ničeho, znovunavázání (spíš tehdy, kdy se pokazí) vztahu s dcerou se těžko věří. V případě akce je nicméně Fuqua ve formě. Fyzické scény v ringu mu jdou, silně mu pomáhá avatarovský kameraman Mauro Fiore a suverénní bijec Gyllenhaal, který se naposledy blýskl vlastní show ve Slídilovi, aby přešel z psychologického do fyzického útoku, a představil se v roli natvrdlého sportovce bez disciplíny. Škoda, že tuctový scénář před začátkem natáčení někdo neučesal – tenhle je nalajnovaný až moc očekávatelně. Gyllenhaal si o nějakou cenu dupe docela explicitně, uvidíme, zda to bude stačit. (07.09.2015)

Mňa to bavilo, aj keď to bolo predvídateľné a sto krát videné. Na prvé pozretie fajn, ale na ďalšie ? Neviem, neviem. Jake Gyllenhaal sa síce opäť našiel, ale v tak obyčajnom a jasnom príbehu ma moc nebavil. Všetko sa zmenilo až keď prišiel na scénu Forest Whitaker. Začala ma baviť postupne meniaca sa hlavná postava a samotný príbeh, ale nejaké emócie, išli okolo mňa. Jediný, kto sa tu o ne postaral bol James Horner (nech mu je zem ľahká) zo svojím pianom. Ako celok fajn, celé to ale drží na chrbte hlavne Forest a práve jeho vzťah a trénovanie s hlavným hrdinom ma bavilo najviac. Inak mi akcie prišli celkom slabé, nezáživné, bez napätia, aj keď kamera potešila, ale všetko tu už bolo (kto videl, všetky diely Rockyho vie). Bojovník zobral sto krát videné a vyrazil do ringu v inom zložení, ktoré nie je strhujúce ako niektoré boxerské drámy (Rocky, Million Dollar Baby), ale ani moc nenudí. Obľúbený soudtrack: A Long Road Back. 80% - 4* (08.12.2015)

Enšpigl má naprostou pravdu, Bojovník je úplně zbytečný film. Průměrný scénář i herecké výkony a hlavně děj a konec, který je předvídatelný již po přečtení obsahu. Vůbec mě to nezasáhlo, až na tu poslední ránu, ta celkem sedla, jinak spíše lehčí zklamání, které nezachránil ani snaživý Jake a poměrně slušný soundtrack. (10.09.2015)

Debutující scenárista Kurt Sutter dává originalitě hned v prvním kole tvrdé K.O. (Vše podstatné je vlastně prozrazeno již v úvodních titulcích, z nichž není těžké odtušit, že Whitakerovi připadne důležitější role než Rachel McAdams, pročež jen čekáte, kdy se objeví na scéně a zda doopravdy bude hrát tu roli, která by mu logicky měla připadnout.) Po úvodním dějovém zvratu, který je prozrazen v traileru, následuje učebnicový příběh o vykoupení a druhé šanci. Protagonista musí nejprve padnout na dno, aby se mohl znovu postavit na nohy, najít vnitřní rovnováhu a utkat se s antagonistou. Dílčí úspěchy ve sportovní linii jsou tlumeny neúspěchy v linii vztahové (odcizující se dcera), takže hrdina má stále co řešit a divák je stále „zaháčkován“. Od prvního Rockyho se Bojovník liší pouze tím, že vzestup boxera, který nebojuje o srdce své milé, ale o důvěru dcery, začíná až poté, co se z bohatého stane chudým. Jestli tím chtěl Sutter, jenž sám pochází z chudé rodiny, sdělit, že opravdoví boxeři nebojují kvůli slávě, ale z lásky ke sportu, není jednoznačné. Billy se totiž očividně nehodlá spokojit s tím, že by měl po zbytek života trénovat kluky z chudinských čtvrtí. Stejně málo kritický je film vůči sebedestruktivní povaze bojových sportů (nejen ve srovnání se Zuřícím býkem nebo nedávným Honem na lišku). Zápasy jsou sice díky reportážně dotěrné kameře a naturalistickému herectví Jakea Gyllenhaala nepříjemně kontaktní, ale ve výsledku přinášejí hlavně katarzi, nikoliv bolest. Aneb jednou bojovník, navždy bojovník. Plně chápu a uznávám existenci podobných sebeaktualizačních a sebepotvrzujících melodramat, zvlášť když nejsou urážlivě hloupá a řemeslně ani vypravěčsky jim nelze nic moc vytknout, zároveň si ale říkám, k čemu jinému je v dlouhodobější perspektivě dobrá další variace téhož tématu a téhož schématu, než k tomu, aby pár hercům vynesla nominaci na Oscara. Zvlášť u odměřeného Whitakera, který začíná hrát podobná zosobnění stáří a moudrosti jako Clint Eastwood (jehož Million Dollar Baby nabízí mnohem méně samoúčelný dějový zvrat), by mi ani nevadilo, kdyby nezůstalo jen u nominace. Gyllenhaal se o nějakou cenu chvílemi snaží až moc. Jako ostatně celý film. 60% (22.07.2015)