Prepadovka

Hej stále sa niečo deje. Súboje sú premakané. Aj námet o dome zločinu, z ktorého niet úniku, je sľubný. Žiaľ, to čo sa stále deje je furt to isté - súboje, súboje ach tie súboje (parafráza pesničky Beáty Dubasovej: "Účesy, účesy ach, tie účesy."). Pri neustálej repetícii aj premakanosť choreografie začne liezť na nervy. Pretože v zásade sú všetky tieto akčné bojovky veľmi podobné pornofilmom - v nich ide o súlože, tu zase o súboje. Čím viac a rôznorodejších, tým lepšie. Aj to má porno s akčákmi spoločné. Serbuan maut potom, ak odhliadnem od neustálych a neraz nudne dlhých mlátičiek, poteší exotickým zvukom jazyka, a ošuntelými interiérmi betónového baráku s atmosféru podsvetia. To sa vydarilo. Takže celkove za dve hviezdy. (20.07.2015)

Film začíná úvodníma titulkama a končí závěrečnejma titulkama. A mezitím ? Akce, akce, akce, a zase jenom akce. Si na souboje jeden na jednoho, pošmákneš si. Si na souboje jeden na dva, pošmákneš si. Sii na souboje jeden na skupinu, pošmákneš si. Si na souboje na nože, pošmákneš si. Si na přestřelky, pošmákneš si. SI na obrazově stylovou natočenou akci, pošmákneš si. Co z toho plyne ? Jestli si na rychlý tvrdý akční filmy, tak tady se kurva dobře nažereš. (20.07.2014)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

Nekompromisně brutální procházka po schodišti jednoho domu, kde se logika a myšlení postav vypíná a zapíná, stejně jako hlavní záporák zapíná a vypíná světlo na jejich chodbách. Je Indonésie nový HK 80. let? Možná, ale tenhle film nemá v současnosti srovnatelného soupeře. Bolelo to a já chci víc. A vůbec se za to nestydím. (16.06.2012)

Neumím v pohodlném limitu jedné sekundy někomu šlápnout na kuří oko, prolomit mu koleno, otestovat tvrdost jeho pohlavního ústrojí, vyzkoušet pružnost žeber, zlomit mu obě ruce a nakonec mu třikrát prostřelit hlavu. Jenže v jakartských panelácích to umí kdekdo, takže jsem pevně rozhodnut, že podobné rozebírání lidí budu raději sledovat na obrazovce než osobně na dovolené. Zátah je zkrátka solidní masakr, ale já jsem tak nějak doufal, že se při něm budu bavit o něco víc. Takže ta čtvrtá hvězka je spíš poděkováním za to, že jsem se bez problémů orientoval v postavách, ač mi v civilním životě činí neskutečné problémy rozeznat Nguyen Van Loie od Anh Tuan Phama. (21.01.2013)