Prepadovka

Kurwais! Jako tohle už není normální. Zajímalo by mě, kolik stuntmanů tuto domovní prohlídku přežilo. Podle toho, co jsem viděl, jenom ti, kteří z toho činžáku vyšli. Zbylých třistapadesátsedm borců tam muselo fakt zařvat, tak brutální a přímé záběry prostřelených hlav, probodených hrudníků a podřezaných krků jsem opravdu nikde jinde nezaznamenal. Jakmile se odloží bouchačky a v úzkých chodbách se rozjedou pentjak silat feat escrima sekvence, budete potřebovat 1/ sakra rychlé oči, abyste vůbec stíhali sledovat tornádo Iko, které smete všechny protivníky na podlahu a za 2/ fyzioterapeuta, který vám bude muset zmobilizovat temporomandibulární kloub, jinak vám zůstane huba navždycky otevřená. Nespočet útoků, úhybů nebo krytů, které plynně přechází zase v útok a úhyb, práce s mačetami, noži, tonfou, bleskurychlá a špičková choreografie (Iko Uwais, Yayan Ruhian) a hlavně už zmíněná drsná zakončení téměř všech soubojů. K tomu dobrá hudba, správně vlezlá kamera, napětí, atmosféra a demoliční mašina Yayan Ruhian. Možná působí trochu nevyváženě přechody mezi akcí a oddechovými pasážemi, ale jinak naprostá bomba, na kterou se vyplatilo počkat a která uvedla filmy Tonyho Jaa v šach... Teď je na tahu Prachya Pinkaew a musí si sakra pospíšit, protože Gareth Evans bude po úspěchu Serbuan Maut určitě chystat nějakou další šílenost, mluvilo se o Berandal, tak uvidíme... 95% ... 30.5.12: Berandal se bude natáčet jako sequel The Raid a plánuje se dokonce celá trilogie!!! (29.05.2012)

Adrenalinová pecka, která hormony provětrá jak nic jinýho. Přímočarej agresivní náhul, jenž šikovně leze po videoherních levelech nahoru, střídá prostředí i bojové techniky, a vrcholí neortodoxní bitkou na hranici fyzických možností (ale divákových!). Lahůdka přesycená živelností, žánrový absolutno. (11.09.2012)

Jako kdyby Jackie Chan vyměnil humor za brutalitu a natočil ho John Woo, kterého přestaly bavit pistole. Přímočaré akčňárny mě zkrátka baví a Zátah je naprosto ukázkový příklad, jak by to mělo vypadat. Film jde hned na věc, všechno působí opravdově, poctivě, na velké dějové kotrmelce není čas, jde o úplně jinou, krví  jaksepatří promazanou akrobacii, která zkrátka bere dech. Navíc to stísněné prostředí chodeb, schodišť a malých bytů přímo vybízí k tomu, aby se vymýšlely další a další způsoby, jak likvidovat hordy padouchů, kteří místy skáčou odevšud ve stylu nemrtvých z nějakého moderního zombie slasheru. Dříve než Zátah jsem viděl  ty filmy, které inspiroval (Dredd, Princezna, možná vlastně i ten John Wick), ale vůbec mi to nevadilo. (03.01.2023)

Pětihvězdičková úvodní třicetiminutovka. Srdce žánrového milovníka akčního kung-fu bude bez přestávky rozechvěno na maximum, ale pro náročnějšího diváka, který chce myšlenku a kvalitní scénář půjde o akční snímek (bez ohledu na perfektní bojové scény), který se stane sezonní záležitostí. Můj pohled je velmi kladný, protože z tak pragmatického námětu vytěžit tak výbornou a přitom tak nepraktickou (působivou) akční jízdu, bez aspektu jak vypadá můj pohled s otevřenou kamennou tváří musím dát vysoké hodnocení. RAID nepředčil ONG-BAK v technickém boji, ale ve filmovém zpracování střihu a kamery, kde má RAID rozhodně navrch. Formální vzhled herců (Iko Uwais, Yayan Ruhian) a epická zkušenost Evanse se RAID pohybuje na špičce v akčním žánru a pokud bude mít trvanlivější scénáře může se stát novodobým tvůrcem v akčním ultimátu. Bravo! (21.10.2012)

V dobrém bojovém filmu musejí být tak jako v životě vnitřní motivace hrdinů stejně úsporné, nezbytné a sladěné jako jejich pohyby. Tady by ale všichni upadli, jakmile by se pokusili o první krok. Nepopírám, že řada scén v sobě má strhující napětí, o to absurdnější a tristnější je pak ale celkový výsledek. A navíc mi často výslovně překážela kamera i střih, abych si mohla onu "choreografii" doopravdy vychutnat, a mnohdy jsem se přistihla, že se spíš jenom spoléhám, že ty pohyby dávají smysl, a při té zastíranosti, rozostřenosti a rychlosti reaguju spíš jenom na rytmus, jediný jednotící prvek filmu. Rytmu se dá ale dopomoct různými vedlejšími prostředky. Čím dál víc ve mně proto už při sledování narůstal dojem, že i v dynamice sil bylo lecos podvedeno kvůli efektu, že "choreografie" vlastně nebudí dojem nezbytnosti, že je do ní pumpován zvenčí, strhujícím rytmem, jemuž je přizpůsobena. Jakmile se vás tohle podezření při sledování zmocní, je výmluvné, že se ho už prostě nezbavíte, ať jste sebepozornější. A i pokud ve mně zásadní nedůvěru vyvolávala jenom skutečnost, že na příběhové rovině filmu logika prokazatelně zneužitá je, tím hůř pro snímek, že si takhle hloupě sám podřezává nejsilnější větev, na kterou se posadil. (02.09.2012)