Kvítek karmínový a bílý

Vzostup a pád Sugar. Karikaturisticky hororová verzia, hlavne zo začiatku. Londýn, temnejšie 19.te storočie jak v Mooreovi, čo je - dá sa povedať, presne opačná atmosféra, než akú mala kniha - tá bola skôr také príjemné čítanie k čaju. Romola je dobrá Sugar, aj keď ja som si ju predstavoval inak, ale našli skvelú Agnes. Celkovo je cast ok. A je to presná adaptácia, často až doslovná. Akurát pri knihe, u ktorej 90 percent pôsobivosti vychádza z jazyku a štýlu autora, to má zmysel, asi jak adaptovať básne. 70% (23.09.2022)

BBC mi opět vytřelo zrak a stává se z něj pro mě takový britský ekvivalent HBO. Crimson Petal... je silný příběh prostitutky, která se díky svému pudu sebezáchovy dokáže dostat z londýského ghetta viktoriánské doby do luxusní vilové čtvrti. Jedna z nejlepších věcí na celé minisérii je ta, že bez servítek ukazuje všechny neduhy té doby. Celé je to temné, špinavé a hodně realistické. Hudba je ve spojení se skvělou kamerou místy tak děsivě nepříjemná, až mi z ní běhal mráz po zádech. Romola Garai mě tu opět nadchla dokonalým splynutím s postavou. Na celém seriálu mě prakticky zklamal jen ten konec, který mohl být pro postavy mnohem fatálnější a méně smířlivý. 85% (24.07.2011)

,,JMENUJI SE SUGAR. NAZVALI BY JSTE MĚ PADLOU ŽENOU, ALE UJIŠŤUJI VÁS, ŽE JÁ JSEM NEPADLA....“ /// Příběh lásky a šílenství zasazenej do Londýna plnýho špíny, smradlavejch kurev, ale i velkých možností. Osudy trojúhelníku – pracháč – blázen – anděl, ve kterým se všechno odehrává podle ŠŤASTNÝ šablony (Sugar šablony), až nakonec zjistíte (dřív nebo později – dle inteligence), že je to téměř dokonale zamaskovanej příběh z ,,Červený“ knihovny (tady Sugar knihovny). Děj a příběh plynou přirozeně, plynule a do posledního dílu bez výraznejch emočních zvratů s důrazem na šanci ke změně osudu (Sugar osudu). Špinavost tady nehraje nijak zvláštní roli (kdo chce špínu, ať skočí do bláta! Nebo zapátrá ve svý minulosti...). Solidní TV zpracování, spoléhající na sílu předlohy a (skoro) divadelní dialogy. I ty udržujou mojí pozornost, a taky (když už jsem na to začal čučet...) mě zajímá, jak to teda dopadne. Napsal to chlap, snad proto to není až taková slaďárna a finále se dokonce snaží kurevsky dramaticky finišovat. Ve vztazích – samozřejmě. Jinak se toho zase tolik neděje a člověk je rád, že to má jen cca 4 hodiny, páč jsou na světě kreténi, kteří by z toho udělali 5 sérií o 20ti dílech. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Michael Faber v roce 2002 číst nebudu. 2.) Dělám do potratů. To tenkrát vzala .... . 3.) Thx za titule ,,Tayna“ a ,,iq.tiqe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (01.07.2012)

Vítejte ve viktoriánském Londýně, vykresleném značně neidealisticky (dal by se použít výraz realisticky,ale těžko říct), kde špína, zločin, bída a mizérie v chudé čtvrti silně kontrastuje s uhlazenou, čistou a bohatou částí pro smetánku na druhém konci města. Ono prolnutí "dvou světů" je zde divákům naservírováno ne zrona distingovaně a o to přitažlivější se tato minisérie zdá. Možná, že zpočátku může působit jako "červená knihovna",tedy dobová Pretty Woman zaobalená nečistotou a smradem,ale ke konci číhá kruté vystřízlivění. Jak naivní romantiky, tak drahou Sugar. Ano, muži jsou prostě čuňata myslící.. (doplňte si sami). :)) Sugar, tedy zde naprosto excelentní Romola Garai, která se mezi prostitutkami nevýjimá jen bílým chrupem, ale i inteligencí a ambicemi, je postava opravdu sympatická a celé to stojí na ní. Přestože musím opět pochválit i své oblíbené Brity, kteří se dokáží dobového snímku zhostit jako nikdo jiný.V tomhle jsou prostě mí drazí spoluobčané bezkonkurenční. Doporučuji tedy i cynikům, které odradila zmínka o červené knihovně, protože je to překvapivě strhující,temné a originální. Ačkoliv to není úplně stoprocentní a jiný seriál od BBC se mi líbil daleko víc, musím nadhodnotit, zatím jsem tak povedené dobové drama totiž neviděla. A pro viktoriánské období mám jistou slabost. :) (22.03.2013)

Nadmíru vydařené košaté kostýmní drama z barvitého prostředí staroanglických bordelů a současně vyšší společnosti. Příběh se rozbíhá do několika linií, z nichž ani jedna neruší druhou, postavy procházejí vývojem, aniž to scénárista viditelně ohýbá, sem tam vtípek, nějaká slza, nečekané dramatické zvraty a v jednom kuse zvědavost, jak to půjde dál. (13.09.2014)