Prežijú len milenci

Velmi stylové a temně atmosférické drámo! Tom Hiddleston a Tilda Swinton je velmi výstřední a exotická dvojce. Jejich vzhled a chování bylo ztvárněno perfektně. S hororem to příliš společné nemá, ale kupodivu jsem se nenudil ani sekundu, takže slušné trojhvězdí. Akce 0/10, Napětí 2/10, Gore 3/10, Story 8/10, Atmosféra 7/10. (01.03.2014)

Môj vzťah s Jarmuschom je veľmi dynamický, nestabilný a perspektívne nikdy vopred nevieme, ako to bude ďalej fungovať. Po neuspokojivom Limits of Control prišla ďalšia šanca, v ktorej sa podarilo presvedčiť ma, že znova sme tam, kde sme boli- v rovine uspokojujúcej filmárčiny. Môj emocionálny vklad do tohto filmu bol skutočne maximálny - získal si ma hudobne, vizuálne, komplexne umelecky. Bizarné upírie postavičky, každý záber vycibrený a stopáž na dve hodiny. Vopred som neverila, že to napíšem...aj keď sa tam celý čas vlastne nič extra nedialo, mňa to tak neskutočne bavilo. Umelecká atraktivita na výbornú. (12.05.2014)

Adam a Eva. Ale keby tou Evou naozaj bola Tilda Swinton, obávam sa, že by nás dnes nebolo 8 miliárd na svete. Prežili by naozaj len títo milenci, pretože upír žije večne, pokiaľ nie je práve sezóna cesnaku. No a tieto vety, ktoré som teraz napísal sú určite hlbšou myšlienkou než toto pseudointelektuálne dielo, pri ktorom si želáte práve to, čomu sa upír vyhýba, a to je kôl v srdci. (18.11.2022)

schválně začnu nenáviděným facebookovým klišé: ten pocit... když sedíte skoro osamoceni v maloměstském kině, kde jste před deseti lety objevovali své první Jarmuschovy filmy, kde nyní sledujete jeho nejnovější snímek a rozpoznáváte v něm námět, o jakém jste sami už odnepaměti snili! pokračovat budu neméně nenáviděnou dojmologií: není to ten případ, kdy mě film zcela pohltí a přestanu věřit v existenci čehokoliv mimo plátno, ani ten případ, kdy mě prostoupí emoce a doprovázejí mé myšlenky ještě několik dní po projekci. bylo to tlumenější, méně intenzívní, ale nehledě na intenzitu, to podstatné bylo, že v každém okamžiku bez výjimky jsem měl potěchu ze sledování těch vjemů, kam v neposlední řadě spadá u Jarmusche obzvlášť důležitá hudba. že ten málo intenzívní pocit byl do té doby zcela nevídaný a surreálný zážitek, jako kdybych sledoval film natočený jedním z největších géniů kinematografie podle mého scénáře, nebo snad výsledek telepatického propojení mezi ním a mnou. a tak míra zaujetí s každým okamžikem narůstala nehledě na sotva znatelný rytmus obrazu téměř se ztrácející v typicky mátožném tempu vyprávění až přerostla v naprostou fascinaci. po odchodu z kinosálu fascinaci vystřídala má typická skepse. tohle přeci nemůže být náhoda. ten film přeci nemůže být skutečný. (30.04.2014)

Neviem, čo to je skutočne dráma, alebo si tak trochu robí Jarmush srandu z art filmov a samého seba. Vlastne z art filmov si robí srandu celý čas...a nakoniec aj zo samého seba. On nikdy nebol fanúšikom nejakých hlboko zašifrovaných posolstiev a mnohoznačných metafor, na to sa cíti príliš antisnobsky, všetko inteligentné v jeho filmoch vyplýva nenútene na povrch. Preto je zaujímavé, že jeho nový počin vzbudzuje rôzne asociácie so súčasným (a z podstaty veci aj minulým) svetom a je tak (okrem iného) jeho alegóriou. Film pôsobí tak trochu nezaujato, akoby ho točil iba pre svoju zábavu, ale podstatné je, že sa vám po projekcii začne rozkladať v hlave a niektoré na prvý pohľad zbytočné dialógy dostanú zmysel. Ak by sa rovnaký príbeh odohrával na menej atmosférickom nieste, akým je nočný Tanger, asi by to až tak nefungovalo, ale aj vo výbere lokácie je autorské majstrovstvo. (22.05.2014)