Prežijú len milenci

V době uvedení se na Jarmuschovu zádumčivou osobitou variaci na upírské téma povětšinou snášely z řad kritiků střední a starší profesní generace frfly, které mluvily o manýře, hipsterství a vyprázdněnosti. Navzdory tomu se ale v průběh let z "Přežijí jen milenci" stal oblíbený film mladé generace, které Jarmusch přesně brnká na její nálady a myšlenky. Až se nabízí říci, že to není Jarmusch, kdo by zestárl a ztratil svou poetiku, kterou kdysi oceňovali jeho nynější kritici, ale naopak že to oni ztratili citlivost, která je kdysi vedla k adoraci ikony amerického nezávislého filmu. Jarmusch naopak zůstává stále stejný a promlouvá nejlépe ke stejnému publiku, kterým jsou romanticky rozervaní mladí lidé. Jak sám říká, žánry ho fascinují, protože představují rámečky, do kterých může každý autor namalovat vlastní obraz. Přesně tak přistupuje on sám k upírům a vytváří z nich nesmrtelné a tudíž staletími vybroušené mocniny svých dřívějších postav existenciálně rozervaných mrtvých mužů, nočních tvorů zoufale bažících po spřízněné duši a současně nesnášejících společnost, ale také historií a tradicí vytříbených amalgámů vyznavačů světové kultury. Jarmuschovi upíři jsou romantičtí cool intelektuálové a umělci povznesení nad přízemní potřeby a oddávající se krásnu, které je asociováno s tím, co obstálo vůči času a módě, a současně trpící vytrácením onoho krásna ze současného překotného světa. (28.07.2019)

Zdeprimovaný hudobník sa dáva znova dokopy so svojou starou láskou, no ich pohodlný život trochu naruší príchod jej divokej mladej sestry. Rozvláčna, zdanlivo nekonečná, emo-artová, nehororová upírska dráma, ktorá výborne plní funkciu uspávanky. Pomalý pseudo-dej, prispaté postavy stvárňované nesympatickými hereckými podivínmi, ktorí otupne prednášajú svoje dialógy / monológy a snažia sa divákovi predať túto profesionálne natočenú umeleckú nudu. Režiséra nepoznám a po tomto kúsku ma zaujímať už asi ani nebude, no zdá sa mi, že jeho fanúšikovia by vedeli, že ide o super cool film, aj keby natočil hovno pod lopúchom. (15.02.2014)

„Nemám žádné hrdiny.“ Jarmusch zvolil podobný směr jako u Mrtvého muže – zpátky ke kořenům žánru, zpátky do bodu nula. Před dobu, kdy se z upírů stali masově populární sexy zabijáci. Namísto dravého krváku nabízí hypnoticky minimalistickou hipsterskou love story, která vinou nepřítomné narativní struktury funguje lépe jako esej o hodnotě nesmrtelnosti ve světě efemérních zážitků, věcí i lidí než jako drama s postupně rozvíjenou zápletkou. Na rozdíl od člověčích zombies, které je obklopují, jsou si Adam a Eva vědomi historických souvislostí. Z dějin lidstva si bez ohledu na módní trendy vybírají to, co je zaujalo, nové hodnotí v kontextu starého, čas chápou cyklicky, ne jako lineární směřování ke stále dokonalejším technologiím (kruh jako symbol věčnosti se v mizanscéně objevuje od začátku). Takový přístup pro ně není ani tak volbou, jako nutností. Také jejich životy se pohybují v kruzích. Protože už nemají, kam by směřovali, tak se jen projíždějí, objevují již poznané. Totéž dělá Jarmusch z pozice režiséra. Svou poetiku neobohacuje o nové prvky, jen vytěžuje, co jeho fanoušci znají a mají rádi. Perspektivy nesmrtelných outsiderů (Adam a Eva nikam nepatří časově ani prostorově) využívá k takovému nahlížení na současnost, jaké je mu samotnému blízké. Důležité je dát průchod své imaginaci, neustále nacházet staré v novém a nové ve starém. Vyprávěním je několikrát naznačeno, že civilizační konvence Adamovi a Evě nedovolují, aby dali průchod své přirozenosti (mlsný pohled na čerstvou krev v nemocnici a později v letadle). Pro paralelu se sexuálními menšinami netřeba chodit daleko. Všechno to jsou podnětné myšlenky a Jarmusch nám je skrze dvojici výborně „propsaných“ postav rozhodně nepředkládá přímočaře. Jako kdyby ale byly nadřazeny všemu ostatnímu. Pokusům o nápaditou reinterpretaci žánru, stylistické invenci (v paměti utkví jen hypnotizující raušové sekvence), důmyslné práci s výtvarnou stránkou (design byl, jako již v tolika jiných upírských filmech, inspirován uměním 19. století). Přemýšlelo se u toho hezky, ale moc nového jsem v tom neviděl. 70% Zajímavé komentáře: Radek99, ScarPoul (24.03.2014)

Jarmusch rozhodně nepatří do mé režisérské topky, ale přesto jsem od něj viděl několik filmů, které bez problému nazvu vynikajícími (Mrtvý muž, Ghost Dog, Noc na Zemi). "Přežijí jen milenci" však považuji za jeho absolutně nejslabší a nejnudnější snímek, jehož melancholická atmosféra a styl vyprávění je už moc nad rámec filmové zábavy. (19.04.2014)

Když máte éterickou Tildu Swinton, melancholického Tom Hiddlestona, rozmazlenou Miu Wasikowskou, směšně nevyužitého Antona Yelchina, Detroit a (občas) dost skvělého Jima Jarmusche, čekátě prostě něco, co vás bezpodmíněčně odrovná. Hrátky s obrazem (Vinyl), (spousta) God's eye view a upírství na jiný (a dost inteligentější a praktičtější) způsob jsou sice fajn na jedno festivalové shlídnutí, ale to je asi tak vše. Velká škoda. (20.10.2013)