Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (400)
"Smím prosit?" - "Vždyť nehrajou.." - "A jo. Tak já přijdu eště." I dnes se najdou takoví jedinci jako Pucholtův výstavní tatar Čenda. Navíc kdo se nepotkal s pocitem lehkého ztracení na cestě životem, ten si pubertu neprožil. A právě díky tomu je tenhle zážitek z pozice nestranného pozorovatele taková pohoda. ()
Symfonie trapnosti, banalit, každodenních stereotypů, naivity, pubertálního mládí a buranství dospělých. Ve své době představoval tenhle film doslova revoluci, protože naboural všechny představy o tom, jak má vypadat filmový scénář a angažovaný film. Dnes pro mě představuje klasiku, která ani s odstupem půl století neztratila na působivosti. Do dokonalosti tenhle styl dotáhli tvůrci britského Kanclu, kteří vytvořili daleko kompaktnější dílo, kde nehraje roli pubertální nevyspělost a o to víc vynikne křupanství a trapnost dospělých hrdinů v zodpovědném postavení. Celkový dojem: 75 %. ()
95% - Zde uvedeným názorům, že je tento film o ničem vůbec nerozumím. Scéna "Ahój" zajisté zaujme experty na hlášky, ale že by vystihovala celý film? Fascinující... Je mnoho věcí, o čem ten film je. Kupříkladu neschopnost hlavního hrdiny najít povolání, v němž by se mohl realizovat. Výčitky ze strany rodičů, a "zájem" o ně ze strany těch, co si s ničím hlavu nelámou, a prostě pracujou. To téma je stále aktuální, a bude vždy... A je toho ještě víc... Tak ahój! ()
komedie??? HOROR to vůbec dokoukat... chvílemi jsem s tím měl opravdu problémy, ale vždy se mi povedlo sebrat sílu, nicméně lituji, že jsem to nedokázal vypnout dřív než na konci! neskutečně, ale neskutečně ubohé výjevy z "dobrodružství" jednoho učně, na kterých mě zaujaly jen dlouhé pasáže bez střihu, jinak neuvěřitelně nudná bída, která mě doháněla k šílenství... zdejší vysoké hodnocení za absurdně stupidní rozhovory a "děj" ničem absolutně nechápu. rychle panáka, ať zapomenu na těch zabitých 85 minut! 20% ()
Po každém dalším snímku z Československé nové vlny se ve mně zvedá údiv, jak je možný, že jsme nevyhynuli. *** K Černému Petrovi se mi ještě váže zábavná vzpomínka z vejšky, kdy na koleji spolužák na jednom večírku zamilovaně vysvětloval indickým a korejským studentům principy ČNV, což kulminovalo tím, že si všichni plácli, že se ihned podívají na Černého Petra s tím, že já, kterýžto jsem o sobě rozhlašoval, že dělám titulky k seriálům, to budu simultánně překládat. Erasmáci pobrali chipsy, basu piv a nadšeně se rozesedali po místnosti v očekávání komedie, kterou jim tehdy spolužák (snad Miloš?) slíbil. Někdy kolem dialogu "Shall we dance?" "But there's no music." "Well I'll come again." už definitivně propadli přesvědčení, že neumim moc anglicky a prostě si ty hlášky vymejším zpatra. Taktně se začali pomalu trousit a vytvářet si základnu na balkóně s hradbou omluvných úsměvů. Film jsme dokoukali tehdy akorát se spolužákem, který stále trval na tom, abych to překládal z tý angličtiny, ačkoli nebylo pro koho. Mně to ani nevadilo, protože s vytroušivšími erasmáky se vytrousil i zákaz kouření na pokojích. Jak on se ten spolužák jmenoval...? ()
Galéria (9)
Fotka © Malavida
Zaujímavosti (36)
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod. (Raccoon.city)
- Jan Vostrčil rolu Petrovho otca na prvýkrát odmietol, neskôr ju prijal pod podmienkou, že vo filme bude scéna s dychovkou. (Prelo)
- Postava Pavly Martínkovej-Novotnej sa pôvodne volala Aša, neskôr so zmenou scenára sa premenovala na Pavlu. (Raccoon.city)
Reklama