Obsahy(1)
Záznam divadelního představení lyrikálu M. Horáčka s hudbou P. Hapky ze Státní opery Praha z listopadu 2010. Písňový text Michala Horáčka o 1600 verších s hudbou Petra Hapky na jevišti Státní opery Praha Kudykam je divadelní hra ve verších, které se dílem zpívají a dílem mluví: s trochou nadsázky „divadlo jedna báseň“. Děj je duchovní cestou hrdiny (Martin), jehož na počátku potkáváme v jeho pokojíku „Penziónu Svět“. Má se spokojit se svým „jistým“, anebo se vyklonit do nejistoty a do víru příležitostí i hrozeb, které správně tuší za dveřmi svého pokoje? Má následovat strýce, který se na takovou cestu kdysi údajně vydal a prý dospěl z pátého suterénu až kamsi nezměrně vysoko, možná až do přízemí? A má-li se k tomu odhodlat, bude vědět kudy a kam? Jakmile si Martin tu otázku položí, ocitne se tváří v tvář svému zhmotněnému přání v podobě Kudykama – ten se mu nabídne jako průvodce. Slíbí, že Martinovi bude podávat návrhy dalšího postupu, volbu konkrétních kroků nicméně ponechá na něm. Martin přitaká, a tak se stává žákem vskutku bizarního Mistra. Na cestě ho čeká mnoho překážek, největší boj ale musí svést sám se sebou... Hudební část představení je výtvorem skladatele Petra Hapky, přičemž instrumentaci a scénickou hudbu dostal na starost Ondřej Brzobohatý. Celkem zazní devatenáct písní. Část z nich – už úvodní V Penziónu Svět – vychází z předchozí spolupráce Michala Horáčka a Petra Hapky, většina je však nová; mezi novými šansony jsou klíčové tři: Hladiny, Tante cose da veder’ (oba Kudykam) a Havrani na sněhu (Martin). (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Dílo k zamyšlení, k opakovanému zhlédnutí a troufnu si říct, pro ty chytřejší a hloubavější část populace. Každý si Kudykam může vyložit po svém, ale je smutné, když někdo dá nízké hodnocení, protože nepochopil hlavní poselství tohoto díla. V divadle skvělý zážitek (zvlášť s dobrým obsazením), záznam už je méně povedený (chybějící scény, Kassai je skvělý, ale tato role měla jasně lepší představitele - Karla Dobrého). Co ale musí nadchnout všechny je skvělá hudba, aranže a texty. ()
Docela obyčejný muzikál, s nijak výjimečnou hudbou, hereckými výkony, kostýmy nebo peckami omračujícími publikum i mimo divadelní sál. Co ho dělá o něco odlišným od ostatních jsou ovšem docela zajímavé verše, jimiž se postavy vyjadřují i v mluvených pasážích i jakýsi pokus o hloubku příběhu skrze odkazy k hledání životní cesty a ke Kantovi. Jinak mě bohužel do děje nic moc nevtáhlo, ovšem přiznávám, že jedním z důvodů je určitě i ztráta kouzla i energie představení přenosem na televizní obrazovku. Snad i proto by bylo zajímavé zhlédnout muzikál naživo. ()
Viděl jsem naživo generální zkoušku. Představení mělo silná místa, Hapkova hudba je mnohdy uhrančivá, ovšem nejvíce mě potěšili Gott s Bílou. Vlastně jsem je nikdy jindy neviděl mimo obrazovku, byť jsem je cíleně nevyhledával. Navíc jsem o přestávce potkal pana Horáčka, který mi ochotně podepsal program. ()
Kdo neviděl na vlastní kukadla a neslyšel na vlastní sluchadla třeba ve Státní opeře v Praze (tak jako já) ten nemůže plně vychutnat ani pochopit široký a hluboký rozměr tohoto projektu pánů Horáčka a Hapky. Když jako divák sedící v hledišti máte možnost ponořit se do pestrosti, myšlenek i snovosti a přitom stát nohama pevně na zeni, tnehle pocit vám divadelní záznam zprostředkuje jen částečně a dost okleštěně, ale i tak dávám maximální hodnocení, tohle představení si zaslouží respekt i smeknutý klobouk. 100% ()
Hapkovy písně byly vždy chloubou české pop scény. A tak i chápu záměr semknout je (zřejmě největším úsilím textaře - pana Horáčka), v tomto případě do muzikálového kabátu. Výběr písní byl přesně dle mého gusta a občas pozměněné pojetí vtipně potěšilo (S cizím chlapem v cizím pokoji). Csongor Kassai má skvělé charizmatické kouzlo, zpívá úctyhodně, a role Kudykama mu přesně pasovala. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Reklama