Sedem psychopatov

Veľmi príjemný a pozerateľný film. Dejovo možno niekoho moc nezaujme, ale diváka si vie aj tak pripútať. Po dlhšej dobe so nemal žiadne nutkanie pozerať sa kedy film skončí, ba práve naopak, film som si užíval až do samotného konca a nepocítil ani náznak nudy. Milujem čierno-čierny humor prešpikovaný zábavnými hláškami, bola tu aj akcia a aj trocha drámy. Dokonca som pocítil aj závan filozofie a pár hodnotných myšlienok. A ako čerešnička na torte, štyria hlavní hrdinovia (Farrell, Rockwell, Walken, Harrelson) sú moji obľúbení herci a všetci tu opäť potvrdili, že sú páni herci. Film aj preto splnil moje očakávania, bavil som sa a to je to hlavné. S čistím svedomím a po dlhšej dobe preto dávam plný počet hviezd, s odretými ušami ale predsa. (26.03.2013)

Od Martina McDonagha som ešte nič nevidel a po tomto filme už mi je jasné prečo. Netvrdím, že jeho filmy nie sú kvalitné (vlastne som ich nevidel), ale Sedem psychopatov ma od neho moc nebavilo. Zaujala ma predstavovačka a celkom aj príbeh. Herecký to bolo dobré obsadené a ani strih niekedy nebol zlý, ale väčšinou je s toho guláš, ktorý ako celok moc dobre nefunguje. Niektoré časti ma bavili, iné zas nudili. Siedmim psychopatom som na chuť síce neprišiel, ale ten štýl sa mi páči a zrežírované je to dobre. 65% - 3* (05.04.2013)

Mé tehdejší výbuchy smíchu a tetelení se blahem nad absurdními situacemi, které přinesl režisérův předešlý peprný kousek V Bruggách, jsou ty tam. Nelineární vyprávění, absurdní humor, nečekané zvraty, násilí, výsměch Hollywoodu, bortění zajetého – všechno možná vypadá na papíře fajn, ale na plátně je to v tomhle případě matné, odtažité a... takové divné. Na hlavním psím únosu, který se dvakrát nevyvedl, se nabalují další linie, postavy, jejich osudy, odbočky. Colin, Woody, Sam, Abbie, nápad, černý humor, nadsázka – vše a všechny, co mám rád, jenže to všechno až nepříjemně často zastupuje nuda a Seven Psychopaths jsou tak pro mě bohužel jen podprůměrnou zábavou pro daný okamžik. Já tu šťávu prostě neviděl!! (16.01.2013)

Žádné druhé Bruggy se rozhodně nekonají, ale to jsem ostatně ani nečekal. McDonagh vyměnil inteligentní černohumornou rozprávku o lidské povaze a cti za postkulturní necenzurovaný výplach trochu ve stylu Pulp Fiction, rozšířil ho o několik pikantních příběhových odboček a zahrnul do něj několik nezapomenutelných postav, které dokáží člověku opravdu nepěkně zatopit, když je zrovna nějak namíchnete. Sedm psychopatů má ale s Bruggami pár věcí společných. Předně je to naprosto skvělý casting, zahrnující již tradičně labilního Farrella, svérázného Sama Rockwella, jenž byl asi neplánovaně největší hvězdou snímku, psychopatického gangstera Woodyho Harrelsona, který je pro svého pejska schopen čehokoli, a mého favorita Christophera Walkena, který opět ukázal, že do starého železa ještě určitě nepatří. No a pak je to samozřejmě skvělá McDonaghova režie, která dodává každému záběru svěží nádech a nějak záhadně dokáže vnést do ryze absurdního vyprávění notnou dávku lidskosti a vzbudit u diváka jistou spoluúčast s osudy našich hrdinů. Ta poslední hvězdička nakonec unikla vinou závěru, v němž bylo jednání některých postav skutečně silně filmové a nepochopitelné (to bylo sice v Bruggách taky, ale podáno neprosto nezapomenutelným a filmařsky nápaditým způsobem). I když je pravda, že v momentě, kdy Rockwell líčil u ohně vysněnou závěrečnou přestřelku, o plném hodnocení jsem nepochyboval. Každopádně McDonagh opět výrazně zabodoval a vzhledem k tomu, že je ještě poměrně mladý, máme se od něj v budoucnu jistě ještě na co těšit. 4.5* (19.01.2013)

Co se stane, když se Quentin Tarantino, Charlie Kaufman, a ti chlápci co napsali Zombieland spolu ožerou jak hovada a spořádají k tomu nejmíň kilo veselých hub? Ráno si nikdo nebude nic pamatovat, ale jejich hotelový pokoj bude potřebovat renovaci a na stole v něm bude ležet ještě schnoucí scénář k Sedmi psychopatům. 7/10 (03.12.2012)