Sedem psychopatov

Slyšim snad někoho volat "Tarantinooooooo"? ___ Charlie, to je personifikovaná osobnost každého pejskaře. Vím to, mám jich několik v okruhu bližních. Odstřelej radši vlastní mámu, než aby někdo ublížil pejskovi! ___ Film je hbitý, ujetý, trošku roztržitý, nepravděpodobný a .. asi přestanu mít rád bílý králíky. (16.06.2013)

Tvůrce skoroklasiky V Bruggách je zpátky a zase mu to šlape. Sedm psychopatů má minimálně stejně zábavné dialogy a potěší neposedným vývojem příběhu, v jádru filmu ale nebije srdíčko, které by vás donutilo se k jeho hrdinům vracet znovu a znovu. Mimoto si ale není moc na co si stěžovat, v rámci žánru tu nápaditější počin dlouho nebyl. (04.12.2012)

Žádné druhé Bruggy se rozhodně nekonají, ale to jsem ostatně ani nečekal. McDonagh vyměnil inteligentní černohumornou rozprávku o lidské povaze a cti za postkulturní necenzurovaný výplach trochu ve stylu Pulp Fiction, rozšířil ho o několik pikantních příběhových odboček a zahrnul do něj několik nezapomenutelných postav, které dokáží člověku opravdu nepěkně zatopit, když je zrovna nějak namíchnete. Sedm psychopatů má ale s Bruggami pár věcí společných. Předně je to naprosto skvělý casting, zahrnující již tradičně labilního Farrella, svérázného Sama Rockwella, jenž byl asi neplánovaně největší hvězdou snímku, psychopatického gangstera Woodyho Harrelsona, který je pro svého pejska schopen čehokoli, a mého favorita Christophera Walkena, který opět ukázal, že do starého železa ještě určitě nepatří. No a pak je to samozřejmě skvělá McDonaghova režie, která dodává každému záběru svěží nádech a nějak záhadně dokáže vnést do ryze absurdního vyprávění notnou dávku lidskosti a vzbudit u diváka jistou spoluúčast s osudy našich hrdinů. Ta poslední hvězdička nakonec unikla vinou závěru, v němž bylo jednání některých postav skutečně silně filmové a nepochopitelné (to bylo sice v Bruggách taky, ale podáno neprosto nezapomenutelným a filmařsky nápaditým způsobem). I když je pravda, že v momentě, kdy Rockwell líčil u ohně vysněnou závěrečnou přestřelku, o plném hodnocení jsem nepochyboval. Každopádně McDonagh opět výrazně zabodoval a vzhledem k tomu, že je ještě poměrně mladý, máme se od něj v budoucnu jistě ještě na co těšit. 4.5* (19.01.2013)

Ten tarantinovský styl mi zprvu neseděl a hrdinové mi přišli trochu moc okázalí lúzři. Ale jak se postavy a vztahy postupně prohlubovaly, z wannabe excentrické blbiny se začal stávat příběh se srdíčkem, hravý, překvapující, vtipný a dojemný. A s moc fajn herci, z nichž mě nejvíc bavil walkenující Walken. (19.03.2022)

Masakr za tónů country písniček./// Woody Harrelson je boží, i když se opakuje. McDonagh napsal a natočil film, ze kterého potenciál přímo stříká, bohužel jej ale nevyužil, takže skvělé momenty střídají nudné pasáže s místy samoúčelným násilím, které prostě není vtipné. Své diváky si to však určitě najde (pokud se smějete hlavě, která se rozprskne po rozstřelení brokovnicí) a pár scén má zaděláno na to, aby se staly kultovními. Bohužel však nadsázka není z Psychopatů vždy tolik patrná a ani vynikající herci nezachrání nesoudržný scénář. A finále je natahované. 65 %. [Kino] (14.11.2012)