Sedm psychopatů
Seven Psychopaths
Seven Psychopaths
Réžia:
Martin McDonaghScenár:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrajú:
Colin Farrell, Sam Rockwell, Christopher Walken, Woody Harrelson, Olga Kurylenko, Tom Waits, Abbie Cornish, Gabourey Sidibe, Kevin Corrigan, Željko Ivanek (viac)Obsahy(2)
Scenárista Marty (Colin Farrell) se zoufale snaží dokončit svůj nejnovější scénář, ale chybí mu inspirace. Tu se rozhodne hledat u svých dvou kamarádů: poněkud výstředního a většinou neza-městnaného herce Billyho (Sam Rockwell) a silně nábožensky založeného Hanse (Christopher Walken), který má za sebou poměrně působivou kriminální minulost. Tihle dva se příležitostně živí krádežemi psů, které po vypsání odměny vrací jejich zazobaným páníčkům. Proti tomuhle výnosnému byznysu má velké výhrady Billyho okouzlující přítelkyně Angela (Olga Kurylenko). Její obavy se mají brzy potvrdit…
Naštěstí Billy a Hans právě jednoho čtyřnohého mazlíčka unesli. Ovšem naneštěstí tenhle pes patří psychopatickému gangsterovi Charliemu (Woody Harrelson), který svého malého psíka nade vše zbožňuje. Charlie je nepředvídatelný, extrémně násilnický a rozhodně nemá potíže zabít každého, kdo má se zmizením jeho psa cokoliv společného. Vypadá to, že Marty bude mít o nadměrné množství inspirace postaráno. Ale dokáže s šíleným Charliem v patách zůstat naživu tak dlouho, aby scénář dokončil?
(Bioscop)
Videá (30)
Recenzie (978)
Velký překvápko.. Na trailer jsem nekoukal, nic o filmu jsem si předem nezjištoval, tak jsem očekávál Výtečnou Komedii plné legrace.. Mýlil jsem se jako Prase.. Tohle je Brutální Jízda, fakt zvrácený Peklo.. Gore objevující se na tom nejvyšším Levelu! Podřezané Krky, rozletěné hlavy, upálení za živa atd...celé je to originálně Natočeno! Jediné mínus snad, že se střídaly nudné pasáže se skvělými .. ()
Martin McDonagh sa po štyroch rokoch vrátil v plnej sile. A že už veru niektorým z nás jeho neobvyklá vetva britského humoru chýbala. Tentoraz sa znovu spolčil s Colinom Farrellom, pána Gleesona zamkli doma a rozhodli sa natočiť ďalší film, v ktorom by sa mohla aspoň po väčšinu času tváriť znudene (a že mu to veru ide). Tentoraz však skôr z prozaickejších dôvodov, ktorých jednotným menovateľom je alko... No a preto na scénu vstupuje naša partia psychopatov, aby sa Marty už tak nenudil a dopísal svoj scenár. A že ich je požehnane: vrah stredných a vyšších štruktúr taliansko-americkej mafie a yakuzy, miestny šéf taliansko-americkej mafie, profesionálny únosca psov, sériový vrah so záľubou v králikoch, mierne strelená Martyho priateľka... či samotný Marty. Scenár filmu je poskladaný možno trochu komplikovane, ale je zaujímavý a ani v najmenšom nie je divný, ako sa vás niekto snaží presvedčiť. A nevadili mi ani snové scény, ktoré nie sú pre buzíkov. Howgh. ()
Martin McDonagh se tu vesele předvádí jako Chuck Norris mindfuckingu křísnutý multikulturním mesianismem. Pokud jde o podvratnost formy, je skutečně precizní: každičké tvrzení, které se ve filmu objeví, ať už slovem nebo obrazem, bylo už v tu chvíli použito proti sobě i proti vám. Téměř neexistuje moment nebo záběr, detail v settingu, který by už nebyl cinklý a podvrtnutý, tak jako i celý rámec. Ostatně soudím, že není na škodu zvolnit a plně si kompozici tohohle hluboce propracovaného filmu vychutnat napodruhé, s přestřelkami dialogů, s vtípky misanscény, ale i s dozníváním myšlenek... Při vší úctě nemyslím, že to jde pobrat všechno najednou, i napodruhé jsem měla náruč plnou. Protože pokud jde o formu, pak bych plně souhlasila s komentářem Mattyho, který její podstatu popisuje svědomitěji a výstižněji než já, ale v hodocení a vnímání obsahu filmu se zásadně rozcházíme: já totiž refektuji, emočně i myšlenkově, že všecky ty ironické vtípky, sarkastické legrácky a zvraty v ději tu nejsou samoúčelné, resp. že to není jen oddychová reflektivní komedie o filmových žánrech pro náročné, ale že se nakonec všechny nezbytné úvahy společně otáčejí, rezonují a vibrují okolo té jedné hlavní, nosné a téměř až pateticky humanistické myšlenky... ---- Nápovědou k ní je už to, že hlavní hrdina Martin (sic!), který píše holywoodský scénář o sedmi psychopatech, je zarytý pacifista a odmítá psát o násilí, natáčet o něm film a tím je paušalizovat a posilovat, a ten základní rozpor v sobě, tu vnitřní bitvu svých démonů marně hasí alkoholem.... a přitom ji řeší se svými postavami při psaní svého scénáře k filmu, v němž to celé právě sledujete... scénáře k filmu, který je ve své nejhlubší podstatě a po celou dobu výsměšnou a laskavou pitvou násilí, jež je za každé situace absurdní a zbytečné, jež se rodí z nedozrálých a nepochopených emocí, když jim netrpěliví lidé podléhají dřív, než je rozlousknou. A film je od počátku (ale víte to až zpětně a vnímáte to až napodruhé) důkazem katarze, kterou Martinova osoba prošla, a vyprávění se nese v oproštěném a rafinovaném nadhledu. Narozdíl od mého přepisu to tedy Martin (postava i autor filmu) podává značně nepateticky, asi jako by to točil Tarantino, kdyby se vyvíjel trochu jinudy (to srovnání s Tarantinem je na místě obecně, ale s tím, že McDonagh svou tvorbou Tarantina nenapodobuje, ale opravdu působí jako jeho jinak ujetá a šmrncnutá a plnokrevně osobitá verze). ***** Ještě nevyžádaná pozámka navíc a úplně bokem: Podhodnocení tohohle filmu mě upomíná na jiný výtečný a výtečnický snímek, kterému bylo ukřivděno z nepochopení, že se jedná o mindfuckingovou žánrovou reflexi: diváci kdysi ještě krutěji nedocenili formu, obsah a myšlenkovou pointu snímku Ask the Dust, čehož dodnes nepřestávám litovat. ***** Užívám si, jak jsou všechny dosavadní McDonaghovy filmy stejně tak urvané ze řetězu a nespoutané jako do puntíku zorchestrované a vážně míněné a přes veškerý sarkasmus a ironii po pokraj plné bláznivé a nakažlivé radosti z tvoření a chápání a z té nejryzejší úcty k životu. Těším se za pár dní na projekci Tří billboardů a jsem dost zvědavá, kam to celé ještě posunul. *~ () (menej) (viac)
Skvěle mi to sedlo. Tahle mozaika příběhů, kterou se táhne motiv psaní scénáře a... ehm vražd, má všechny potřebné ingredience. Každý psychopat má svoje a zamilujete si je úplně všechny. Příběhy se vrství, propojují a celou dobu netušíte co se stane v dalších deseti minutách. Sam Rockwell hraje jako život, Christopher Walken je jedním slovem boží a Colin Farrell jako možná inkarnace samotného režiséra příjemně pasivní. Martin McDonagh se ze spisovatelské krize vypsal příběhem o spisovatelské krizi a ještě se mu povedlo zachovat ten nehorázně stylový název. Snové sekvence (i když ty jsou obvykle ve filmech pro teplouše) jsou tu víc než povedené. Jinak se vsadím, že tenhle film se nepodaří nikomu "povyprávět", to se musí vidět. Pac. ()
"Psychopaths sell like hotcakes," pravil před šedesáti lety Joe Gills. Jak vidno, náklonnost Hollywoodu k psychopatům od té doby jenom zesílila. Sedm psychopatů je originální postmoderní hříčkou (ke srovnání mě napadá leda Sonatine od Kitana), kterou zřejmě nikdo nedokáže okomentovat lépe než Martin McDonagh, který tak činí ústy svých postav. Hlavní přidaná hodnota filmu, neustálé sebereflexivní odhalování pravidel, podle kterých filmy o psychopatech (tedy značná část americké kinematografie) fungují, vyvolává pochyby, jak vážně tentokrát brát vážné momenty. Zatímco Bruggy dokázaly strhnout jako existenciální drama i brutální černohumorný thriller, Psychopati v žádném žánru nevydrží dost dlouho na to, aby měly scény patřičný emocionální efekt. Přechody od seriózní etudy na téma „vraždím lidi, ale jinak jsem taky člověk“ ke gore frašce jsou plynulé a herci zahrané v té správné poloze, kdy s nimi trochu soucítíte, trochu se jim smějete a tak trochu je chcete zabít. Jenomže ty přechody jsou neustálé a někdy přidávané zřejmě jenom za tím účelem, aby film ani na chvíli nešel s proudem a nepůsobil všedně. Kapka normálnosti v oceánu šílenství by přitom mohla dobře posloužit jako důkaz, že alespoň něco autor myslí vážně, jako záchytný emocionální bod, který film povýší nad úroveň zábavy pro jeden večer. Jakkoli jde o zábavu první třídy a mnoha úrovní, pyšnící se jedním z nejlepších (multi)žánrových scénářů od Hanebných panchartů. 80% ()
Galéria (74)
Zaujímavosti (30)
- Scéna, kdy na sebe Billy Bickle (Sam Rockwell) mluví před zrcadlem, odkazuje na slavnou scénu z filmu Taxikář (1976), jehož hlavní hrdina Travis Bickle (Robert De Niro) má nejen podobné jméno, ale i podobné povahové rysy. (Itar)
- Carter Burwell skládal hudbu ještě dva týdny předtím, než byl film představen na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. (Brousitch)
- V českém dabingu (v čase 47:22) ve scéně, kdy Marty (Colin Farrell) čte deník psychopata, říká: "Zase sedím a pozoruji stíny, který vrhá sousedův stožár na můj trávník. Od sedmi od rána do sedmi do večera, celých 11 hodin." Mezi sedmou ranní a sedmou večerní však uplyne 12 hodin. (Dharmma)
Súvisiace novinky
Nový film režiséra V Bruggách má obsazení
Režisér a dramaturg Martin McDonagh za svou kariéru natočil doposud jen tři filmy, všechny ale sklidily obří úspěch, pobraly několik prestižních ocenění a samotný tvůrce si díky nim vytvořil pověst… (viac)
HBO a Peter Berg zredukují lidstvo
Na obrazovky zřejmě nejuznávanější kabelové stanice míří nový sci-fi seriál The Leftovers z tvůrčí dílny Petera Berga (který produkuje a zrežíruje pilotní díl) a Damona Lindelofa (který byl nenáviděn… (viac)
Hvězdy jako psychopati?
Režisér příjemného překvapení V Brugách Martin McDonagh (foto) začne příští týden v Los Angeles natáčet novinku Seven Psychopaths. Sehnal do ní spoustu zvučných jmen, ale neobešlo se to bez problémů.… (viac)
Reklama