Podsvětí USA

Tolly se nechá naverbovat mafií a zároveň spolupracuje s policií. Kupodivu ani chladnokrevný zabiják, který ho má hlídat na každém kroku, si ničeho nevšímá. Mafiáni svou hloupost kompenzují krutostí a přímočarostí a kupodivu jim to prochází, snad proto, že se lidé bojí svědčit. Do toho všeho ještě naštěstí jen poloromantická linka. (07.09.2023)

Jedno z těch lepších dramat o americkém podstvětí, které mile potěší i ty, pro něž tenhle žánr není zrovna v popředí jejich osobních žebříčků. Zajímavě připomíná i změnu filmových témat a pojetí určitých situací v různých obdobích filmové historie. Tady, v šedesátých letech - první, co se objevuje v hlavě čtrnáctiletého kluka po vraždě jeho otce, je touha po pomstě, která mu vydrží ještě dvacet let poté. Od toho se pak vyvíjí dál celý příběh plný drsných gangsterských scén, svižných promyšlených střihů i skvělých hereckých výkonů. V dnešních filmech by se asi příběh vyvíjel úplně jinak, nejspíš bychom zkoumali detailně psychickou stránku hlavního hrdiny a vyrovnání se se ztrátou nejbližších. Je fajn se někdy podívat na kvalitní film, který připomíná styl určitého období a jež v současnosti asi neuvidíte. (07.07.2011)

Veľká spokojnosť s týmto neskorším noirom! Hlavný hrdina bol veľký sympaťák, vedel by som si ho predstaviť aj ako predstaviteľa Phila Marlowea či Jamesa Bonda. Okrem Cliffa Robertsona ma bavili dobové bizár názvy maloobchodov (Elite Espresso, Fancy Groceries) a pekné expresívne svietenie s pamätnou tieňohrou. PS: záverečná scéna pod agitačným plagátom „Give Your Blood“ bola ironickým zásahom do čierneho! (24.08.2022)

Pozdní revenge noir, co také stojí za pozornost. Hlavní hrdina, posedlý pomstou, rozkrývá zločinecký syndikát a vyřazuje jednotlivé bosse. Zaujme v hlavní roli přesvědčivě zarputilý Robertson, Dolores Dorn i zlomyslný tlustý Emhardt. V závěru to lehce zakolísá, viz. milostná pojďme se vzít a chci mít tvoje děcka odbočka, bral bych větší prostor pro tehdejší L.A., přesto ale dobrá gangsterka z počátku 60. let. #Noirvember (02.11.2023)

Jeden z nejlepších Fullerových filmů se zabývá organizovaným zločinem. Jsou tu znázorněny různé paradoxy - na straně jedné podplacení policisté, na straně druhé neúplatný prokurátor... Do toho je zasazen příběh msty vraždy otce. Takto závažné téma je místy odlehčeno dvojsmyslnými narážkami (podobně jako v případě Čtyřiceti pušek) a také reakcí na manželství a rodičovství. Klasický happy end se nekoná, přesto je spravedlnost jistým způsobem vykonána. Ženská hrdinka je opět krásná blondýna - možná jako kontrast k jejímu "řemeslu", která na rozdíl od již zmíněných Čtyřiceti pušek či Zátahu na Jižní ulici hraje víceméně pasívní roli. (05.07.2011)