Umenie zapadnúť

Tak příjemný romantický film jsem už dlouho neviděla a že se těhle romanťáků děsím. Zdejší popisek filmu je jaksi mimo, takže to uvedu na pravou míru. George je zamlklý a nepochopený. Nesnáší školu, protože ho nudí a přijde mu, že se neučí nic užitečného do života (což trigonometrické rovnice opravdu nejsou). Zkamarádí se se Sally, o které jako diváci nevíme, jestli si zakládá na známkách, spíš je průměrná studentka. Nebyl do ní dlouhá léta zamilovaný, prostě se potkali a přeskočila jiskra přátelství. Přátelství, které se postupně změní v určitou náklonnost a touhu být i něco víc. Jenže George je nesmělý, neví, jak dát najevo city a Sally je hlupačka, co jen vyčkává, kdy se k něčemu chudák chlapec rozhoupe a totálně jejich přátelství zničí ve chvíli, kdy mu nabídne sex a následně řekne, že to byl jen vtip. Film nezachází do žádných klišé romantických filmů, je uvěřitelný, netlačí na pilu a prostě zobrazuje život jednoho středoškoláka tak, jak to doopravdy je. Velké překvapení a Freddie Highmore FTW. PS: Mnohem víc se mi ale líbil v pozici gaye ve filmu Toast. (27.12.2011)

Na tenhle film jsem se podíval jen kvůli příběhu který jsem čekal vážně skvělý a dostal jsem ho dokonce v lepším provedení než jsem čekal bylo to krásné a proč připoměl jsem si že nejsem jediný kterému občas nkdo nerozumí a že nejsem jediný který toto období občas prožívá noo a jako celek film působil já nevím tak něják řekl bych možná chaoticky , ale i tak něják uceleně . BTW Emmě Roberts víc sluší brunet než blond ( 3.3.13 ) (03.03.2013)

Přestože není The Art of Getting By, přiznávám, nic nového pod sluncem, dokáže oslovit mnohé ALTERNATIVNĚJI SMÝŠLEJÍCÍ diváky (díky možnému ztotožnění se s protagonistou), přičemž, nutno říci, je natočen řekněme mainstreamově (děj coby konstrukt, šablonovité postavy, fabule líčená chronologicky…). Avšak na tuto poměrně obligátní kostru je nabalena moc příjemná nadstavba, opravdovost, lidskost, cit, smysl pro umění, podstatu… Wiesenova prvotina je zkrátka tak trochu klasický i neklasický teenagerský romantický film situovaný do podzimního NY, s příjemnými postavami (i herci) a skvělým soundtrackem! ~ Nekomplikovaný, odpočinkový film, který ve své podstatě příliš zjednodušuje, idealizuje a jeho děj je ne zcela možný odraz reality. To může být pro někoho plus, pro jiného nepřekonatelný problém… ~ ~ Zákeřná, sadistická malá potvora. / Taky tě miluju. (31.03.2013)

Neuvěřitelně příjemné americké nezávislé léto, které dokáže být příjemné jenom tehdy, pokud Vám Freddie Highmore, kterej je chytrej jak rádio, sedne. Jeho postava je totiž inťouš na čtyřicet způsobů, který má svůj svět, svoje jednání a nehledí na nic jinýho. Všechno zachraňuje taky, i když trošku normálnějc, zvláštní Emma Roberts, která mi dělá radost v každém filmu. Někdo tvrdí, že je nepříjemná, já s tím takový problém nemám, ba naopak, moc hezky se na ní kouká. Uvidíme, jestli se časem objeví i v nějakém větším filmu. (10.03.2013)

Romantický film je žánr značně zkažený dobou. Právě tenhle druh filmu (+ komedie) je nejvíc prolezlý hromadou nevkusných a podlézajících patoků, drnkajících na strunky náctiletým puberťačkám nebo ženám se "špatnou" zkušeností, kterou jsou schopny si v podobných kouscích pokaždé nalézt. Kvalitní romantický film se mi tak dnes hledá jen velmi těžko. Snad jako muž nedokážu ocenit ony krásy žánru, což s jistotou nemůžu popřít a hlavně tomu sám nevěřím. Pokud byl pro mne v minulosti nějaký “romanťák“ dobrý, tak musel být minimálně odehrán na kvalitním a zajímavém pozadí (např. MĚSTO ANDĚLŮ, LEGENDA O VÁŠNI, POSLEDNÍ MOHYKÁN, ZÁPISNÍK JEDNÉ LÁSKY atd.). THE ART OF GETTING BY je díky tomu pro mě hodně rozporuplný. Klidná a uvolněná atmosféra s dojemně hrajícím Freddiem Highmorem je nezvykle poutavá. Člověka to baví sledovat, i když se na obrazovce celkem nic zvláštního neděje. Velký cit hlavních dvou postav pro milostné drama je obdivuhodný, Emma Roberts se svým vyspělejším, protřelejším a přesto nevtíravým vzhledem lehce nesedí k dětskému, ale sebejistému vzezření Freddieho Highmora, což není, jak by se mohlo zdát nedostatkem, naopak tím podoba jejich vztahu a tím i podoba filmu a celého příběhu získává zvláštní kouzlo, má svou osobnost. Film nám ukazuje i malichernost lidských cílů a snah, které dávají smysl, až když máte opravdový důvod a ne jen chabou potřebu. Prostředí jakékoliv školy a studentského života v podobných filmech je právě pro mne oním osobním nedostatkem. Je to paradox, jelikož nelze herce a příběh v této podobě od prostředí oddělit. Je to hra na flašinet, kterou může zachránit jen vaše momentální rozpoložení a um flašinetáře, což se tady daří perfektně. Věřím, že to není poslední film Gavina Wiesena a těším se na jeho další, stejně jako na další role Freddieho Highmora. (13.12.2011)