Do Ríma s láskou

Nízke hodnotenia svedčia asi len o tom, že keď Woody Allen na sklonku svojej kariéry (prial by som mu ešte aj 100 rokov ale vek nepustí) natočí komédiu v ktorej si robí srandu sám zo seba, z postáv, aj z divákov, podaktorí sa skryjú za svoju konvenčnú predstavu o tomto absolútne nekonvenčnom režisérovi a myslia si, že nie je chyba v nich ale v ňom. Ja som sa náramne bavil a vôbec som nepochyboval. To Rome with Love v Allenovej tvorbe zastáva dôležité miesto, bez ktorého (by) bola vo filmovej recesii veľká medzera, o ktorej sme doposiaľ ani nevedeli. (28.12.2012)

Woody Allen není moje krevní skupina, přesto jsem našel odvahu a kouknul na jeho putování, tentokráte, Římem. Bohužel jsem se chvílemi docela povážlivě vrtěl a jednotlivé příběhy, které jsou sice milé, mě zase tolik nezaujaly. Přemýšlím že další jeho snímek raději vynechám, protože si tento velikán světového filmu nezaslouží abych mu snižoval hodnocení. 45% (24.11.2012)

Mě se to líbilo, možná ne tolik jako jiné Allenovi filmy, ale líbilo, až mě to překvapilo, protože když se nad tím tak zamyslím, tak mě tam víc jak půlka postav neskutečně rozčilovala. Ale byl to Allenovský styl, všechny situace byli vykreslené do detailů a já se teda královsky bavila. U některých scén jsem se teda nasmála až až. Nejlepší z celého filmu byla snad postava ztvárněná samotným Woodym, co scéna to hláška a perla. 4* (21.07.2012)

Čekal jsem víc. Od Woodyho bych si dovedl představit daleko atmosferičtější příběh a vykreslení Říma, což je bezpochyby jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších měst v Evropě, snad i na světě. Na komedii jsem tam postrádal více lepšího a inteligentnějšího vtipu a na romantický film více příjemné romantiky - ne jen samé podvádění. Potěšily tak pouze herecké výkony, Řím a hudba. (25.09.2013)

Woody nás tentokrát při svých toulkách evropskými městy vzal do Říma, a po bezmála šesti letech si opět stoupl před kameru. Zatím jeden z jeho slabších snímků. Jako by se snažil zavděčit Evropě, přizpůsobit se, a povídkami vystihnout typické žánry dané země. Např. bizarní scénka s Benignim mě přišla jako vystřižena z pana účetního, naopak scénka s Cruzovou (která se už tedy mohla odhalit) spíš se motala na hranici trapnosti. Každopádně Eisenbergovi, Baldwinovi potažmo i sám sobě vložil do textu své repliky, kterými alespoň něco z toho, nač je divák u Allena zvyklý zachoval. Mimochodem, tenhle film by z fleku mohli používat cestovky na propagaci Italské metropole. (08.04.2013)