Nenávisť

„Tento film je věnován přátelům a rodinám, kteří zemřeli když byl natáčen.“ Tři mladiství delikventi, kteří pociťují nenávist vůči všemu, včetně slova láska, jehož pravý význam nikdy nepoznali, bezcílně bloumají Paříži a čekají co se stane. A my s nimi. Vteřiny je míjejí bez zájmu, z vteřin se stávají minuty, minuty se přelévají v hodiny. Vincent, Sayid a Hubert sem tam potkají nějakého poldu, kterého pošlou do hajzlu, nějakého skina, kterému pohrozí smrtí, kámoše, na kterého budou mířit nalezeným revolverem. Během jednoho dne potkají strakatou krávu i pidimužíka se zvláštní historkou o Bohu a sraní. Ač černobílá, využívá Nenávist přehršle moderních vizuálních postupů, famózně je zde například využito vertigo, oko labužníka potěší i mnohé záběry skrze díru nějaké mříže (Hitchcockův duch je všude). Objekty zájmu Nenávisti jsou „budoucnost národa“, parta ukřivděných zoufalců. Že nenávist plodí jenom další nenávist je stará známá pravda, ale jen málo filmů dokázalo tuto myšlenku podat tak komplexně a tak působivě. Po celý film se nic moc neděje, nic nenarušuje přirozený průběh věcí, teprve ve finále si uvědomíte, kolik se toho za celý film vlastně událo. Vzhledem k množství symbolů a maximální obrazové preciznosti bych se nebál mluvit o „Mechanickém pomeranči současnosti“, ač natočená před jedenácti lety, zvlášť zásluhou loňských (2005) pařížských výtržností, je Nenávist bolestně aktuální a obávám se, že bude rok od roku víc. Mathieu Kassovitz naplno předvedl, jaký talent v něm vězí, o to víc zamrzí, jak marnotratně jej rozmělňuje v neambiciózních projektech typu Gotiky. Společně se Zvráceným Gaspara Noého považuji Nenávist za nejpozoruhodnějšího zástupce francouzské kinematografie posledních let – jsou to filmy, které se nebojí být nekonvenční, jsou to filmy, které dokázaly opatrně vybalancovat formu a obsah do téměř stabilní polohy. Nebýt občasných odchylek od rovnovážného stavu, ani v jednom případě bych s pěti hvězdičkami příliš neotálel. Na závěr si dovolím interpretovat po svém jedno moudro z filmu: „Když nebudete srát s ostatníma, ujede vám vlak“. 85% Zajímavé komentáře: Faye, dANo (16.12.2006)

Scénář: Mathieu Kassovitz .. Jusqu'ici, tout va bien. Jusqu'ici, tout va bien. Mais l'important, c'est pas la chute. C'est l'atterrissage... _ Dynamické, autentické, úderné, kompetentní, aktuální. Narativní a vizuální styl, kterým se zde prezentuje Mathieu Kassovitz, mám neskutečně rád. Je perfektní, nápaditý, umocněný černobílou kamerou. To se snoubí se skvělým obsahem, který je naplněn spoustou skvělých dialogů a obecnou nenávistí mladistvých ke všemu systémovému. Skvělé herecké výkony a výtečný výběr hudby jsou samozřejmostí. Pecka! Stále padáme a není to dobrý.. (12.10.2009)

Nie, ze by ma to nebavilo, prave naopak, len som mal trosku ine ocakavania. Na Vincenta Cassela v zapornej ulohe som si uz zvykol a tato uloha mu dobre padla. Niekedy je dobre natocit alebo pozriet si film o mladezi, ktora nema buducnost a dovody mozu byt rozne a nie je to len vo Francuzsku, ale vsade vo svete, proste film na zamyslenie. Posobilo to tak trosku, ako taky dokument o mladikoch, ktori sa len poflakuju a premyslaju, co budu robit, kde co ukradnu, niekoho zmlatia a podobne. Kludne by sa to dalo natocit aj ako polhodinovy kratkometrazny film, avsak reziser a herec Mathieu Kassovitz si to natocil vo svojom vlastnom ciernobielom style a osvedcilo sa mu to, kedze sa tento film objavil v roku 2012 a 2013 aj v TOP 250 IMDb medzi najlepsimi filmami. Pre zaujimavost Kassovitz natocil i krimi thriller PURPUROVE RIEKY (2000) s Jeanom Renom a taktiez s Vincentom Casselom, horor GOTHIKU (2003) s Halle Berry alebo akcny sci-fi thriller s Vinom Dieselom BABYLON A.D. (2008). __________ Vincent Cassel - (Vinz) +++ Hubert Koundé - (Hubert) +++ Saïd Taghmaoui - (Saïd) +++ Abdel Ahmed Ghili - (Abdel) +++ Solo - (Santo) +++ Benoît Magimel - (Benoît) +++ Mathieu Kassovitz - (Mladý Skinhead) +++ Hudba: Assassin +++ (31.01.2013)

Království steadicamu a záběrů, u kterých ani nemůžete přijít na to, jak byly natočené. Prostě po formální stránce výjimečný film, který nádherně vypadá. Zároveň mě ale obsahově trochu nudil. Ale přeci jenom ta poslední scéna, ta to zas trochu dostala nahoru a trochu zase dostala obsah na úroveň formy. 7/10 (16.04.2014)

Věta, která se táhla celým filmem, tedy "Svět patří nám", jednoduše předurčila budoucnost Francie. Dnes Francouzi nemůžou na svůj současný stav země vůbec nic říct, protože režisér Mathieu Kassovitz to neskutečně vystihl. A to to vystihl deset let dříve, než se tam nějaké veřejné nepokoje vůbec začali dít. Opravdu...klobouk dolů nad tímto filmem. Vystihuje totiž skutečné soužití naprosto různorodých lidí, kterým částečně ani nic jiného nezbývá, než žít pospolu. Vincent Cassel kromě toho zahrál perfektně. Bejt ve Francii spolek Sparťanskejch hooligans, zřejmě by z nich zbyly jen třísky na podpal pro jeden z pařížských krbů. (23.11.2011)