Povolání vrah

Dvě třetiny filmu jsem si říkal, že si snad ze mě dělají srandu. Starý, senilní, pochcávající se dědula před hrobem jako nájemný vrah, který zaučuje svého nástupce... Ale poté co se nechal zastřelit pan režisér se film úplně obrátil a začal být i zajímavý a bavit. A na konci šokovat... - 8. 1. 2012 - 55% (08.01.2012)

„Ten čin je komunikace svého druhu... On se chtěl tím činem vyjádřit.“ Ty vole, co jsem to vlastně viděl? Film o zabijácích, který dostal do transu výjimečně i mě. Tento film měl smůlu, že v době jeho vzniku se psal již konec 90. let, vzniknout něco podobného o 20, 30 let dřív, určitě by se z stala více kontroverzní a kultová záležitost. Dle mého názoru se jedná o další z vynikajících snímků, jenž si své širší publikum, které ho časem více docení, teprve hledá. Tento Kassowitzův neo-noir s vymazleným pomalým tempem a podmanivě depresivní atmosférou se točí kolem jednoho z klasických témat noirového subžárnu, tedy příběhu člověka chyceného do bludného kruhu zločinu, z něhož jen stěží lze najít úniku, a zasazuje toto schéma do nových rozměrů v nové době i s jistým důrazem na sociální akcent. Děje se tak ve velmi zajímavém přepojení dvou linek: první z nich představuje stárnoucí profesionální vrah v důchodu Wagner, jenž v minulosti bez výběru zdědil toto „řemeslo“ po svém otci; druhou linku tvoří tragický příběh mladistvého kriminálníka Maxe, jehož setkání s nevyzpytatelným Wagnerem poznamená. V stylizované atmosféře, doplněné místy o černohumorný nádech, sledujeme toto dění výhradně z pohledu dvou hlavních postav (později tedy ještě třetí). Bez rušení jakýmkoliv policejním pátráním tak nás film nechá nahlédnout do postupného rozjezdu brutálních incidentů bez hranic a ve své druhé vrstvě, kterou dotváří pravidelné útržky z televizních pořadů, ještě podává osobitou vedlejší výpověď o vzrůstajícím společenském marasmu. Obdivovat a chválit výkon Michela Serraulta (pokolikáté už?), který v pozdějším věku začal excelovat v podobných thrillerech stejně naplno, jako dříve v komediích, už začíná být nošením dříví do lesa. Ale on si to pan Serrault, už jen proto, jak je u nás neprávem opomíjen, zaslouží. 90% (05.12.2020)

Tak stará francouzská škola žije, hip hip hurá. Film má dvě roviny, delší ze který je cítit nehoráznej cynismus a druhou kratší, která se začne pomalu, ale zato velmi intezivně vkrádat do závěrečné části příběhu a má v sobě určité posleství a apel na moral masmedií. Mě osobně se líbila spíš ta cyničtější část, kdy jsem se někdy musel smál v moment, který vlastně k smíchu vůbec není. Co mě ale dost sralo a filmem se táhne jak smrad, je absence logiky. Tichá večerní ulice, baráček na baráčku, všichni spí a v jednom tom baráčku se střílí z pušky jako by se nechumelilo a k dovršení všeho se vrahounek na místo činu po několika dnech vrátí aby se "pochlubil" svou zabijáckou maturitou svýmu jak se později ukáže ještě jetějšímu kámošovi. Obět nikomu ze sousedů nechybí, výstřely, který v tom tichu musely bejt slyšet až do Kremlu nikdo nezaslech, na otisky prstů sere pes a vrazi všechno vesele ochmatávají a o dalších stopách ani nemluvě, neuvěřitelný fakt. Vlastně policie jako kdyby snad ani neexistovala (taková blízká vize budoucnosti ČR) . Starou školu mě film připomínal především svou drností, nekompromisností, závěrem i když ten moh být ještě tvrdší a především hereckým výkonem Michela Serraulta, protože jak známo pro herce ze starý francouzský školy byl španý herecký výkon neznámým pojmem. (29.11.2011)

Tohle mě tedy vůbec nebavilo.Jde o hodně komorní drama,nudné s hudbou připomínající spíše české kriminálky 70 let.Docela se divím,že Kassovitz po téhle nudě dokázal natočil brilantní Purpurové řeky.Mimochodem právě Kassovitz mi připadal jako největší slabina celého filmu.A ještě ten dabing Lukáše Vaculíka... (31.08.2014)

Hodně vzdálené realitě. Neumím si představit, že mě na ulici zastaví starší maník s tím, že má namířeno do důchodu a ještě než půjde pod kytky, že by mně rád předal své řemeslo - řemeslo nájemného vraha. Já v klidu na tu nabídku kývnu a jdeme sejmout prvního chudáka. Takhle že to v životě chodí? Dost pochybuji. Navíc ani jeden z herců mně nebyl sympatický, dialogy taky žádný zázrak a celkové tempo filmu trochu zívačka. (26.05.2013)