Domek z karet - Série 6

Netflix drží na seriálovém poli v posledních letech spoustu prvenství a tady si připsal další... během 8 dílů závěrečné řady dokázal bez mrknutí oka potopit svojí vlajkovou loď.Od začátku jsem nevěřil že House Of Cards bez Spaceyho bude plnohodnotným dílem,ale doufal jsem, že se tvůrci zvládnou rozloučit alespoň trochu důstojně.To co jsem ovšem viděl k tomu má hodně daleko. Čert vem, že duch Franka se tu neustále vznáší a mluví se o něm snad v každé druhé scéně.Problémem je, že tu absolutně nefunguje s scénář jako celek.Claire, která s Frankem tvořila správnou (a uvěřitelnou) evil dvojici tady přišla snad o polovinu mozku a některé scény jsou buď nechtěně vtipné a nebo vyloženě hloupé.Spíš než silná žena, která zvládne prezidentský úřad tu působí jako ublížená dilinka, která bude dělat všem všechno na truc. Korunu tomu nasazuje extrémně debilní finále, které je nedůstojné seriálu, který byl léta jedním z nejlepších. Lepší než tohle by bylo i nenatočit vůbec nic a nechat seriál na pěti sériích...40% (02.12.2018)

Co zůstalo při starém, jsou kvalitní herecké výkony, především samozřejmě Robin Wright, Diane Lane a Michael Kelly (Doug) a dále audiovizuál, který opět prezentuje značně desaturované barvy a přiléhavé basové linky příležitostně doplněné klavírem či smyčci. Teď už ale k té nejdůležitější otázce – chybí tady Frank? Chybí, a to hodně. Claire mu byla důstojnou partnerkou, ale sama Dům z karet neutáhne, bolestně tady chybí jejich dialogy. Jejich hádky, jejich shodné i rozdílné ambice a scény společného plánování dvou amorálních spoluviníků (kdyby role byly prohozené, citelně by chyběla i ona). O to všechno jsme ochuzeni a zůstává jen Claire, která tentokrát svou velkou hraje sólo, aniž bychom jí pořádně viděli do hlavy nebo věděli co chce. A nejspíš to pořádně nevěděli ani scenáristé, což je obzvláště vidět na jejích promluvách k divákům, jež tu jsou už spíše jen ze setrvačnosti. Postava Franka Underwooda není ze seriálu vymazána úplně, pořád se o něm hodně mluví a řeší se jeho (zlo)činy, na druhou stranu nikdy neuvidíme jeho tvář a neuslyšíme ani jeho hlas, což by ovšem třeba v podzápletce s jeho nahrávkami dávalo smysl. Ne všechno je samozřejmě vina Spaceyho absence, mnohá negativa poslední řady jsou jen amplifikované chyby již posledních několika sezón, kdy seriál zhruba někdy v době, kdy Frank dosáhl nejvyšší možné politické funkce a již neměl kam dál stoupat, začal stagnovat a postupně upadat. Vcelku zajímavě nová řada pracuje s feministickými tématy, kdy na jednu stranu tepe do představy o prezidentu jako jedině muži (v americké ústavě je to třeba vždycky „on“ (he, his), což u jazyka bez gramatických rodů bije do očí). Na druhou stranu ani nekáže, ale ukazuje i jak Claire feministické ideály tvrdě zneužívá. Vcelku je šestá série kompilací více i méně uvěřitelných a více či méně zábavných (spíše méně) thrillerových linek, v nichž místy poctivě vytahuje ze skříně kostlivce až z dob prvních sérií, zatímco na jiné podzápletky jako kdyby zapomněla a nechá je vyšumět. Posledním hřebíkem do hromádky rozsypaných karet je značně neuspokojivý a otevřený závěr. Ne že by se tady někdo snažil o pootevření vrátek pro pokračování, šlo o záměr, ale k seriálu, který vždycky věci dotahoval důsledně do konce, se to nehodí. Jako zakončení seriálu to paradoxně funguje hůř než konec páté řady a to je zkrátka špatně. (23.04.2020)

První dvě epizody jsou trapas. Nedá se tomu věřit, jelikož celou dobu divák akorát sleduje zoufalou snahu scenáristů nějakým způsobem obtancovat nepřítomnost Kevina Spaceyho. Je to křeč. A to i přesto, že jsem se opravdu snažil k této sérii přistupovat s čistou a otevřenou myslí. Jenomže další tři epizody se to začíná citelně zlepšovat a nehledě na to, že nové postavy se objevily odnikud a je to opět tak nějak k smíchu, by si člověk mohl snad i myslet, že ono to bez Franka půjde. Samozřejmě to zachraňuje postava Douga a Toma. Jenomže předposlední dvě epizody už jsou zase o něco slabší a ta úplně poslední je opět trapas. Postava Douga je zcela na konci dehonestována a zakončení je neuspokojivé. Vlastně to nedává moc smysl. Seriál, který zničila ideologie. (23.12.2018)

První 4 episody byli absolutně nezáživný hajzl, kde jsem nevěděl absolutně co se děje, kdo kdo je, co chce, co dělá, proč co dělá, a tak dále. Pátá episoda už konečně vzpamatovala alespoň trochu šestou sérii, a až do finále seriál jel dost slušně. Ovšem, až na jednu dost zásadní věc. A to sice: Mezi díly se ztratí takových duležitých scén (doslova - nevznikne) které by si divák dost přál aby tam byli, jelikož má ve všem bordel, a trvá mu polovinu episody aby se vůbec zorientoval co se k*rva děje. Což stejně většinu věcí nepochopíte protože to prostě nijak vysvětlené není. Postava kterou jsem první polovinu seriálu přímo nesnášel, tak se stala nakonec moji nejoblíbenější postavou - Doug Stamper. Samozřejmě Francise nepočítaje. PO DOKOUKÁNÍ FINÁLE: Můžu s naprostou jistotu konstatovat, že tento seriál měl to nejhorší zakončení v dějinách známějších seriálů. Na tohle k*rva nemá ani Game Of Thrones. Oproti tomuto zvratku GoT skončilo jako masterpiece. Tak to jsem neviděl toto. (22.06.2024)

Je evidentní, že seriál by mohl dobře fungovat i bez Spaceyho. Co ale nefunguje je scénář téhle série, který se odehrává kolem něčeho, co divák ani neviděl. Jsou tam náznaky dobrých nápadů, které ale pohřbí špatná scenáristická rozhodnutí a fatální chybou je neschopnost stavět k úmrtím postav, která vždy byla emočně nabitá a šokující. (20.11.2018)