Až vyjde mesiac

Už jsem si zvykl na to, že Anderson točí filmy věnované pouze určité divácké skupině a že já bych musel být snad trochu na drogách, abych se s jeho fiktivním světem ztotožnil. Ale jak mě Život pod vodou nebo Fantastický pan Lišák vůbec nezaujali, tak Moonrise Kingdom se celkem vydařilo a já se u něj dokázal docela dobře pobavit(a to jsem nebyl na drogách). Významnou roli sehrál hlavně jednoduchý a povedený námět, který v rukou zajímavého režiséra, jakým Anderson bezpochyby je, nabývá mnohem větších myšlenkových a vypravěčských rozměrů, a samozřejmě také excelentní herecké výkony. Hlavně Bruce Willis má zase po delší době pořádnou roli a je radost ho sledovat i v jiné poloze, než jen jako hláškujícího Johna McClanea. Edward Norton je jako skautský vedoucí také jedinečný a na mladou Karu Hayward si budeme muset dát v budoucnu velký pozor. Anderson to tentokráte konečně ustál, a byť se na můj vkus až moc často střídají vynikající momenty s těmi vyloženě slabšími, povedlo se mu stvořit naprosto pohodovou rodinnou oddechovku se skvělými dětskými hrdiny, pro kterou je jedna projekce asi zatraceně málo. 3* a 1/2 (25.11.2012)

„Deník oddílového vedoucího, 2. září. První den pátrání po Samovi Shakuskym. Morálka je nízká. Asi proto, že Sam je nejméně oblíbeným skautem v oddílu. S velikým náskokem.“ Další bizarní, divný, vtipný, hravý a nápaditý výlet s panem režisérem, na jehož filmy si už snad (?) začínám pomalu ale jistě zvykat a přicházet jim na chuť. Práce se všemožnými detaily, barvami, dekoracemi a rekvizitami se mi moc líbila (technická a vizuální stránka na jedničku). Stejně tak casting, ostatně užívat si pohromadě takové herce jako jsou Murray, Norton a Willis se člověku nepoštěstí každý den, že. Ovšem myslím, že se podařilo vhodně vybrat i dětské představitele a konkrétně hlavní dvojice mě i přes svoji účelnou mentální „převyspělost“ (na kterou jsem obyčejně ve filmech dost háklivý) slušně bavila, stejně jako všechny ty fóry, ať už záběrové nebo slovní. Paradoxně nejslabší na filmu mi přijde příběh jako takový. Člověk se sice vzhledem k výše vyjmenovanému nudit nestihne, ale já osobně se dějem necítil strhnutý natolik, abych si film dokázal užívat naplno (a scény s bleskem a skákáním přes vodu mi i přes tu nadsázku přišly mimo a zbytečné). Proto to vidím na „pouze“ solidní 4*. „Někdy si dávám listí do vlasů. Ochladí to hlavu.“ – „Dobrý nápad. Možná by taky pomohlo sundat si beranici.“ (20.07.2015)

Motiv generační vzpoury předteenagerského (předvýrostkovského) věku v době končící beatnické a rodící se hippiesovské éry je mimořádně zajímavý i svým umístěním geografickým (Nová Anglie, vývojově nejstarší část USA), tak společenským (polovojenské skautské hnutí). Zálesáctví předchozích staletí se prolíná se zbytky prudérie a tradiční výchovy v osobnostech předčasně vyspělých, individualitou mimořádně silných a nadaných dětí. Dílo a jeho aktéři, jejichž reálnost je mimo pochybnost, mají sice v běžném praktickém životě stopový výskyt, ale existují. Dokonce i ve světě zvlášť konzervativního amerického maloměsta, jež je svými hodnotovými orientacemi rubem nablýskané líce obou oceánských supraaglomerací - jak atlantické, tak pacifické. Filmové kvality, o nichž se obsáhle rozepisuje Radek 99, svéráz a působivost MĚSÍCE dále dotvářejí a prohlubují. Příběh, který zaujme vtipem, humorem i hloubkou autorského ponoru, se ke svému prospěchu vymyká převládající úrovni hlavního trendu nejen americké, ale i světové filmové produkce. (16.07.2012)

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 924 // Otvárací Víkend USA: $4,926,837 // Bizarné, to je správne slovo pre tento film. Hlavnou dominantnosťou je určite hudba a nebudem sa diviť, keď mi ešte dlhú dobu ostane v ušiach. Anderson opäť dokázal, že jeho tvorba nebude nikdy prevyšovať priemer. (24.10.2012)

Sam a Suzy přichází s pověstí majstrštyku, ale mě přesvědčují o tom, co jsem tušil už dávno. Když Anderson vypráví o vztazích v rodině, jsem podstatně spokojenější než když v příbězích z dospívání naplno spoléhá na nostalgii. Proto se u Rodinky, Života pod vodou nebo podceňovaného Darjeelingu nepřestávám usmívat a naopak u Měsíce, který si náladově párkrát podává ruku s Rushmorem, mi pár věcí vadí. Všechna obvyklá nesmělost a neuchopitelnost je pro mě najednou příliš chtěná a dialogy vždy o malý kousek přepálené, aby se Wesovy typické nálady daly snadněji rozeznat. Páprda Willis, puntičkář Norton i věčně vážná Kara Hayward sice fungují perfektně, ale ani oni mě nepřesvědčili o tom, že bych se na tenhle road trip vydal znovu. (16.10.2012)