Wallace & Gromit: Prekliatie králikolaka

Příhody Gromita a jeho věrného pána Wallace jsem si zamiloval už dávno, proto jsem s obrovskou radostí před lety přivítal první zvěsti, že Aardmani chystají celovečerák. Ač má "nadrženost" byla převeliká, snímek překonal i moje nejtajnější očekávání. Pro mě osobně filmová událost roku! Děkuji Vám z celého srdce, pánové Nicku Parku & spol. (03.05.2006)

__Tento snímek je dotažen do samé dokonalosti.__ Do kina chodím občas, ale na Králíkodlaka jsem musel. A udělal jsem sakra dobře! Nikdy v životě jsem se v kině nenasmál tak, jako u tohoto filmu.. a nejsem si jistý zda se to ještě někdy bude opakovat. Je zde využíváno setrvačnosti lidského smíchu a tak na sebe další gag po ukončení jednoho nenechá dlouho čekat a tak se často stávalo, že jsem pro samé slzy smíchu na plátně nic neviděl. (20.11.2005)

Mějte oči na stopkách - nabijte pušky zlatem, uzamkněte všechny melouny, obežeňte lilky ostnatým drátem, hlídejte pečlivě své mrkve! Hrozivé prokletí noci se blíží jako stín - přerostlé tlapky, huňaté uši tyčící se proti úplňku, přerostlé přední klofáky a nenasytná chuť po zelenině! Hrůza, no hrůza! (12.02.2015)

Pane Wallaci, milý Gromite a mistře Parku, nemějte mi to za zlé, ale Prokletí králíkodlaka žádným zázrakem není. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že tenhleten celovečerák trpí jakýmsi syndromem "pixar-tě-strčí-do-kapsy-s-jakoukoli-blbostí". Na rozdíl od každého filmu, který přišel z Pixaru, je totiž tím nejlepším na tomhle filmu jeho vizuální stránka. Nikoli příběh. A v tom je zakopaný pes. Je to právě scénář, který je sice prošpikovaný humornými hláškami a narážkami na velkofilmy posledních let, jenže bez Wallace a Gromita v hlavní roli by ho nezfilmoval ani pan "natočím cokoli" Troška. A to je špatně. Prokletí králíkodlaka není špatný film, je roztomilý a vtipný, ale na konci si z kina jen těžko odnesete něco víc, než že támhle se roztomile zašklebil králíček a že támhle hodil kultovní grimasu Gromit. U příběhů Wallace a Gromita platí - čím kratší, tím lepší. Stačí zavzpomínat na geniální Cracking Contraptions. [červenec 2006] (06.08.2006)

Mistr nadhledu, pan Gromit, si to peláši v pouťovém letadýlku po římsách a při tom se dokáže otočit kolem starýho chrliče, aby mohl svému protivníkovi (nějakej pan Phillip) přivodit špičkovej let mezi sýry. Hmmmm sýýýýr!!__Akčnost až na půdu! Fakt! Je s podivem, že se všechny ty lidičky, zvířata, vitamíny v podobě giga-zeleniny (nebo mám jen říct: "Ahoj, Temelíne?") nezamotali do sebe. Že nevytvořili jednu rozmáchlou čmouhu ze které člověk uzří támhle nohu, tuhle mrtvolu zeleninovou. Nick Park je animátorskej niggas, nebojí se čelit věcem, od kterých by ostatní kresliči sbalili štětce a čtvrtky. On jedná a své postavičky připravuje o morálku (Wallace), dodá tomu ještě šťávu v podobě moderního vybavení domu (oceňuju především trezor-skleník, něco podobnýho by se mi hodilo pro nepřátele...) a pokud přičtete klad v podobě kručení v břiše z těch všech možnej zeleninových výtvorů, nebude zklamán ani ten největší odpůrce výtvarné výchovy. Moc pěkný a kdyby se začátek tak pomalu nerozjížděl...dal bych luna-parku mistra Parků tu pátou. Vložte žetony, pedál, volant už to jede!! Masakr! (06.02.2009)