Obsahy(2)
Dvanáctiletého Cyrila umístil jeho otec „dočasně“, než vyřeší své problémy, do dětského domova. Ve skutečnosti ale slabošský a nevyzrálý Guy nemá dost odvahy, aby jednou pro vždy řekl svému synovi „nechci tě, nestačím na to“. I když se Cyril nevzdává představy na návrat k otci, netrvá dlouho a otevře se před ním nová šance na život mimo brány dětského domova. Sympatická Samantha, která má vlastní kadeřnictví, si jej začne brát na víkendy. Tím ale teprve začíná série zkoušek jejich křehké důvěry, ze které se teprve může vytvořit opravdové pouto. Kluk na kole je realisticky natočeným příběhem obyčejného kluka, ve kterém stojí lhostejnost s vypočítavostí proti lidské vzájemnosti a lásce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (5)
Recenzie (170)
Pokud by se tohle drama ve své civilnosti tak nevzpíralo alegorickým výkladům, považoval bych je za úžasné podobenství o nepodmíněné, "mateřské" Boží lásce k chybujícím a bloudícím lidem. Každopádně to je překrásný kus a nepatetická, neheroická Samantha jednou z nejsympatičtějších ultrakladných hrdinek, které jsem kdy na plátně viděl. (Malou vadou na kráse je snad jen nevhodně užitá hudba. Ty krátké sekvence z klasiky spíše ruší a diváka vytrhují z děje. Film by se obešel bez nich). ()
Pozoruhodná záležitost v několika ohledech, především nadčasové téma odloženého dítěte a pěstounství je pro mě rezonující, Thomas Doret v roli dospívajícího Cyrila natolik přesvědčivý, že bych se bála mít ho doma a na druhou stranu Cécile de France až zcela nepochopitelně trpělivá, hodná, milá, že se postupně stávala neuvěřitelnou.. Na mě příliš rychlé tempo, tvůrci to vrhli kvapíkem a já se domnívám, že skutečné, trvalé a pevné pouto vzniká časem, přála bych si s nimi strávit víc chvil, víc okamžiků, momentů, kdy bych měla možnost těm dvěma ten nový vztah uvěřit.. ()
Dardennové jednou dokonale ovládly svoji realistickou metodu a je jen dobře, že se jí zuby nehty drží, i když je někdo může nařknout z opakování a recyklování. Kluk na kole je působivým důkazem toho, že geniální tvůrci stále existují, jakkoli je kacířské to takto naplno říct. Kluk na kole nezaujme ani tak nenápadným a jednoduchým příběhem, jako jeho podáním - jde o skutečný dotek života, z něhož až mrazí. A malý Thomas Doret se může hrdě postavit do řady "rozhněvaných lidí z okraje" - po bok Rossety ze stejnojmeného filmu, i Richarda Burtona z Ohlédni se v hněvu. Vrcholná ukázka filmového realismu, na němž je nejcennější to, že je zcela a s přehledem ovládán dvojící tvůrců a nevypomáhá si náhodami a improvizací, na níž stavěl neorealismus. Není toto ukázka teprve ukázka geniality? ()
Kluk na kole je dokonale přirozený film. Představuje s lehkostí sobě vlastní příběh kluka, který neví, jak na tom je. Má tátu, kterej na něj sere a nehlásí se k němu. V děcáku ale být nechce a tak dělá všecko pro to, aby žil normální život normálního kluka. V tu chvíli si ho na starost vezme Samantha, která se bude snažit Cyrila navést tím správným směrem. Kolem něj ale zbrojí jedno nutkání, lákání a vábení zla a je jen otázka, jak se k tomu všemu postaví. Čas nakonec ukáže, ke které straně se přikloní. Pět hvězd nedávám jenom proto,že je tenhle film krásně a lidsky natočen. Dávám je právě proto, že jsem v tomhle filmu viděl skutečnost, se kterou jsem se na základní škole také hned několikrát setkal a setkávám se s ní dodnes. ()
Kdyby tady nebyl tak vynikající děj a příběh, tak by to byl celkem propadák. Herci nic moc, atmosféra také ne, vážně to zachránila zápletka a nepředvídatelný děj a hlavně zajímavý konec. Je to smutné, dojemné, ale zároveň zlostné drama. I když musím příznat, že Thomas Doret na svůj věk předvedl skvělý výkon, o tom nelze pochybovat. ()
Reklama