Jako opice

Vše, co mi chybělo v Černé labuti, jsem našel v tomto uměřeném debutu o dívčím dospívání, zrání, sebedefinování. Důmyslná hra s principy westernu, dívčích románků i severské nedořečenosti ve vizuálně i myšlenkově zralém debutu, kterému k jedinečnosti do značné míry dopomáhá sžíravý zvukový podkres Sami Sänpäkkiläho. Až se Lisa Aschan ještě více odpoutá od jisté míry konvenčnosti, kterou u ní pořád ještě cítím, mohlo by se jednat o jednu z nejvýraznějších osobností filmového severu. (04.07.2011)

Já se přiznám, že z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Na jedné straně mně byla příjemná přirozenost, s kterou se děvčata vyrovnávala se svým vývinem a charakterovými vlastnostmi. Ale pokrýt tím celý film je přece jen málo. Nevím, proč vybrali zrovna jezdeckou akrobacii, asi má režisérka ke koňům vřelý vztah, nicméně děvčata to zahrála na svůj věk dokonale a nebylo třeba mnohomluvnosti. Je to zkrátka trochu jiný film o dospívání než jsme zvyklí. Pravdou je, že já jsem stále něco čekala a čekala....... (31.05.2016)

Vynikajcí biják. Především se mě líbila jeho nepodbízivost v těch, řekněme erotičtějších scénkách, byly natačeny s naprostou přirozeností, ale přitom v nich zůstala filmovost. On ostatně celý film, byl ve stejným duchu. Práce s obrazem a herecké výkony zde hrály absolutní prim. Obě holky svoje role zahrály naprosto přesvědčivě. Vztah mezi nimi nebyl podpořen mrakem zbytečných dialogů, ale především pohledy, mimikou obličeje a to byl asi klíčovej moment proč jsem u TV netrpělivě očekával další a další záběr. Dospívání může bejt hajzl o tom žádná, ale v tomhle bijáku je vidět, čím vším může být ovlivněno a že ten přenos z dětství v tom může hrát taky poměrně podstanou roli, alespoň tak jsem vnímal vedlejší dějovou linii z malou sestřičkou. Hrozně se mě líbila ta vyprávěcí i dialogová nepodrobnost, která pomáhala celkovému soustředění na každý detail. (06.04.2013)

Ne, že by to bylo špatný, ale nějak mi ušlo, co tím chtěl básník říci. Leda "účel světí prostředky", ale kvůli tomu jsem si film nepustil. Čekal jsem něco hlubšího než poněkud povrchní uraženou puberťačku, která si jde za svým, a její malou trhlou sestru, která by chtěla sbalit staršího bratrance. Jinak podání fajn, ukázka toho, že není třeba mnoha dialogů, aby divák pochopil. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 6 | hudba - | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (07.07.2012)

Důmyslná dekonstrukce westernu na samotnou podstatu žánru - střety, boj o moc a definování dobra a zla slouží zde jako půdorys pro film o dospívání, nebo lépe řečeno o podstatě člověka coby bytosti vědomě realizující své touhy. Co se zprvu tváří jako příběh o lesbické lásce se ukáže jako nevybíravé pojednání o krutosti a egocentričnosti dětí. Hlavní hrdinka pouze vypadá jako dospívající, ale právě svým chováním se ukazuje jako dítě; proto také zásadní význam ve filmu mají sekvence s její mladší sestrou, které tuto paralelu ozřejmují. Režisérka Lisa Aschan svým debutem prokázala výjimečnou míru přemýšlivosti, koncepčnosti a řemeslné zručnosti. A přispěvatel Variety, který film na MFFKV uváděl zase svými retardovanými dotazy působícími jak od jižanského burana z padesátých let (proč byly ve štábu ženy, film je přece mužské odvětví; váš film je vyprávěný jinak než filmy natáčené v Los Angeles, jak jste na ten styl přišla) potvrdil marnost a vypatlanost tohoto industry-plátku. (04.07.2011)