Futurologický kongres

První polovinu filmu jsem si říkala: "bude to asi něco jako Simone, bezva." V druhé polovině mi hlavou projelo: "aha, tak spíš moderní verze Senzačního světa, super." No a nakonec přišlo vystřízlivění v podobě nepovedené laskominky plné scének a nápadů haprujících mezi jednou a pěti hvězdami. Plné námětů s nevyužitým potenciálem, já sama ve filmu viděla hned několik motivů, z jejichž převzetí by mohlo vyjít mnoho povedenějších filmů. V hrané části stopáže se u mě zábava střídala s nudou fifty fifty, v animované už převládala jen ta nuda, takže sakum prdum, lítám mezi jedním až pěti kusy, za uzívanou podívanou téměř lákající ke zmáčknutí rychloposuvu ale zadrhávám maximálně na dvou a konstatuji - umělé. PS:Filmy s digitální Robin vypadaly na moc pěkné grindhouseovky, příště by měla jít spíš do nich. (29.05.2014)

Metaforické exhibování, míchající chutě věčného mládí, náročnosti oddané, zralé mysli věcí Sirael. Slyšení vzpurné marionety s lidským přesahem. Svět pod hlavou točící se výhradně na hraně, animovaně. Tvorba předstíraných tvarů emocí na klíč. Sémiotické odkrytí zastíraných pleší. Odešla "životnost" ducha i duší, zůstala jen iluzivní hudba, povrchní salva, převlékající se existence dík ampulce uměl/eck/é inteligence... Obhajoba sebe sama, obhajoba herce jako živého člověka, který nevyšel z módy. Jeho zkušenosti, možnosti, energie, jsou těmi želízky v ohni, ingrediencemi kultury, a ne virtuální pocity, ony bezkrevné emoce aranžované figuríny, vytvořené technologickou pamětí doby, uchovávané pro zhýčkanou smetánku, zlenivělé publikum budoucí éry. (01.03.2017)

Robert Nozick ve svém díle Anarchy, State, and Utopia píše o tzv. "experience machine"; stroji, který by nás ponořil do věčného snu. V této simulované realitě bychom nečelili žádnému utrpení, které známe z tohoto světa. Nozick následně dodává, že řada lidí by si život v tomto alternativním světě nevybrala, z čehož vyplývá, že potěšení nemůže být jedinou hodnotnou věcí v lidském životě, jak tvrdí například hédonismus. Futurologický kongres představuje dvouhodinový rozbor této myšlenky, který osobně nemůžu hodnotit tak vysoko jako ostatní. Ať už proto, že animovaná část na mě působí dějově roztříštěně a oproti hrané části i méně zajímavě, nebo jednoduše proto, že jako celek mě, narozdíl od jiných, Futurologický kongres téměř nijak emocionálně nezasáhl. (01.07.2013)

Mistrovské dílo, taková syntéza Matrixu, eXistenZ a Holy Motors, která se však od zmíněných snímků v lecčem odlišuje a někdy i přesahuje. Řemeslně jsem navíc dlouho neviděl tak perfekcionisticky ošetřený film - od přesných hereckých výkonů, přes dechberoucí kamerové kompozice, atmosferickou hudbu až po výborné animované sekvence, to vše zapadá do sofistikované struktury snímku, která s divákem souzní jak myšlenkově, tak emocionálně. Valčík s Bašírem mě nezaujal skoro vůbec, ale tímhle opusem si mě Folman naprosto získal. (30.06.2013)

-2* tento film mě zajímal už delší dobu pro svůj námět a mé odkládání přerušila možnost ho vidět v televizi na ČT Art. Už se nedivím velmi rozporuplným hodnocením mých oblíbenců, protože tak nudně a nezáživně zpracovaný zajímavé téma jsem už dlouho neviděl. Navíc animovaná pasáž filmu svým stylem připomíná staré známé kreslené porno :-). Proto se připojuji k těm zklamaným divákům, ale kdo má zájem o depresivní futuristický film, tak ať ho zkusí. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (01.03.2017)