Majster kat

Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% (29.07.2017)

Film pozoruhodný mimo jiné i proto, že jako jeden z mála zobrazuje slovenské reálie v době turecké nadvlády. Těžiště snímku však spočívá především ve vynikajících hereckých výkonech V. Müllera v roli skutečné svině v lidské podobě, Š. Kvietika coby kladného hrdiny bez bázně a hany, E. Vášáryové - křehké kočičky, která ale umí vytasit drápky a v neposlední řadě P. Debnára, který postavu dobromyslného, ale nepříliš bystrého (mírně řečeno) Emilka ztvárnil opravdu dokonale. (13.01.2008)

Bielik patrí rozhodne ku klasickým a najstarším režisérom slovenska. Jeho filmy síce postrádajú širší rozmer čo sa týka emotívnej stránky - tým nemyslím, že by jeho filmy neboli emotívne. Každá jedna postava je budovaná podľa presnej čiernobielej šablóny a ukazuje potrebnú dávku emócií aby sme mohli postavu pochopiť, ale určitá jednotvárnosť tejto čiernobielej šablóny ma na svedomie, že utrpeniu ktoré postihne Richardusa - v podaní excelentného Štefana Kvietika, alebo Emila - nemenej výborný Vlado Muller - že s postavami nesúcitíme tak ako by sme mali. Ale je to naozaj jediná chyba čo sa dá tomuto filmu vytknúť. Táto rozprávka bez šťastného konca dokonale vyznieva ako historický veľkofilm, má dokonalé prostredie a úchvatné exteriéry. Na všetko sa neskutočne dobre pozerá, dokonca si trúfam tvrdiť, že po vizuálnej stránke je to omnoho pútavejšie ako Bielikov dvojdielny Jánošík. Plus krása Emílie Vášáryovej nemá obdoby. (05.11.2009)

Film o hodnotě lásky a především pak přátelství - to je totiž ta nejkřehčí věc na světě. A Slováci, jak se v posledních měsících dozvídám, v šedesátých a sedmdesátých letech uměli zatraceně dobře filmovat. A ti jejich herci - to je prostě elita jedna báseň. Vlado Müller je zde bezpochyby největší hvězdou v roli mistra kata, který postupně dává průchod své hořkosti a zpřetrhá poslední city, které uvnitř sebe ještě nosil. Jeho herectví, dikce a hlasový rozsah je neuvěřitelný. Štefan Kvietik zde sice stojí trochu ve stínu velkého Vlada, ale i on ukázal, jak dobrý herec je. Půvabem pak zaujme Emília Vášáryová a v menší roli se mihne i pozdější lamač dívčích srdcí Jozef Adamovič. Právem tento film patří ke klenotům slovenské kinematografie (spolu s Medenou vežou, Zmluvou s diablom, Orlim pierkom, Polnočnou omšou, Obchodem na korze a dalšími skvosty). (23.12.2013)

I přesto, že mě zde Vlado už nadobro přesvědčil, že dokáže zahrát cokoli, celkově jsem byl zklamaný. Další želízka v ohni, jménem Kvietik a Emília, si celý film drží prakticky jeden výraz a dramatický nádech kombinovaný s velmi zvláštním humorem bohužel také nebyla moc šťastná volba. V podstatě nulová hudba a režie, která se nebojí použít to nejkýčovitější, co snad použít lze. Vrcholem všeho je vlnící se obraz v prolínajících se scénách. Do pohádky možná dobrý, ale zde je to až směšné. Absolutním vrcholem je Emilko, který mi doslova zničil celý film. Charisma hereckých osobností a síla generačního příběhu dvou (ne)přátel má pro mě bohužel silné trhliny. (30.07.2013)