Diktátor

Borat aj Bruno pôsobili dôverihodne a vďaka tomu nesmierne vtipne. Mali lepšie gagy a nekorektnosť bola kvoli uveriteľnosti niekde úplne inde. Diktátor je už len divadlom v ktorom sú všetci účinkujúci herci. Je to film a svoju nekorektnosť by posúval vyššie len vtedy, ak by účinkujúci neboli všetko herci, ale bežní ľudia, ale na to už mali tvorcovia malé gule. Priemerná komédia (Ali G im vyšiel v tomto formáte viac). (30.07.2012)

Skoro je chyba, že je tam těm vtipů až moc (a jak je u Cohena zvykem velmi rozdílného druhu a úrovně), takže se člověk zasměje asi jen každému třetímu. Další věc je, že Cohen šije do všech natolik "vyváženě" (ano, je to paradoxní), že trochu zanikne hlavní satirizovaný cíl - což IMHO je nekonzistentní vztah USA k různým diktaturám. Od Cohena jsou navíc všechny vtipy sice nekorektní, ale v podstatě bezpečné - vzdělaný bohatý Žid s hordou právníků za zadkem si dělá legraci ze všech, aniž by mu cokoli hrozilo a aniž by se pro cokoli musel angažovat. V tom se velmi liší od Chaplina, který za války natočil Diktátora a po válce se stal nežádoucí osobou. Ale jinak - jeden z vrcholných komediálních kousků posledních let. Proslov o tom, jak se liší demokracie od diktatury, je geniální. (15.05.2012)

Viděl jsem Borata, Bruna a Aliho sice ne, ale myslím, že Diktátor, je jeden z nejlepších filmů s Cohenem, který kdy vyšel na světlo světa. Hláškami nabitá Aladin je prostě skvělý a jeho restaurace popravených ještě lepší. Většina hlášek z filmu se nejspíš skvěle ujme. Aladin sice neubránil Wadiy demokracii, ale za to má skvělý tank na přemlouvání lidí u voleb. Po Expendables 2 tak tento rok přichází zase něco povedeného a vtipného úplně bez zábran. Aladinovi v podání Sachy Barona Cohena dávám pět hvězd, protože ten tank u mého počítače je vážně strašně moc přesvědčivý. A nakonec začátek, jak skvělé slovní spojení! To na památku zemřelého Kim Čong Ila vážně, ale vážně zabily. (25.10.2012)

Tak se mi zdá, že Sacha Baron Cohen úspěch Borata jen tak nenapodobí. S Brünem se mu to nepodařilo a tentokrát se vzdal dokumentární formy, zkusil opravdový film s opravdovým dějem... A ačkoliv to dopadlo lépe, často je to i takové rozporuplné. Spousta situací k popukání, ale také hodně zbytečných (a opakovaných) vtipů v uvozovkách, plus dost ledabyle odbytý závěr, který se podle mě jen naoko tváří, že si z podobných klišé střílí. Tři a půl. (27.07.2014)

Já Sachovi hodně fandím a mnohokrát jsem se upřímně zasmál. Přesto to není absolutní zážitek, jako například z Borata. Celý film se veze na té nejtenčí hranici mezi vtipností a trapností a může za to zejména ohromná jednoduchost všech vtipů. Ty jsou velice přesně zacílené. Zároveň však velmi prosté a nenabízí toho příliš k domýšlení. Jakoby už takové trochu ohrané. Buď je vezmete nebo ne. Celý film je složený z vykonstruovaných scének, jejichž hlavní účel je vyplodit jakože kontroverzní či provokativní vtip. Jsou to situace, názory, hodnoty či vlastnosti, o kterých Sacha ví, že jsou v současnosti nekorektní. Tyhle provokace mě hodně baví. Zároveň je z nich ale cítit už taková vypočítavost. Každý tohle od Cohena očekává a chce se to od něj. Mám pocit, že už nejde tolik o provokaci, jako právě o zavděčení se cílovému publiku. Ale třeba si to jen namlouvám. Co mi chybělo nejvíce, byl onen pseudodokumentární styl Cohenových předešlých filmů. Chyběla mi ta iluze reality. Ta totiž ve spojení s Cohenovými provokacemi povyšovala celou záležitost výše. Jeho provokace totiž vyžadují okamžitou reakci osob, proti kterým je provokace určena. Jinak to nějak není ono a výsledek působí jaksi uměle. Diktátor je tak víceméně obyčejná hraná fiktivní komedie, která je výjimečná tím, že si bere na paškál něco, co si zasluhuje zesměšnit, ale hodně lidí se toho bojí. I Cohen však má své hranice a ví, co si může a nemůže k určitým skupinám dovolit. Například přestože Aladeen pochází očividně z islámského světa, samotný Islám zůstal až na drobné maličkosti zesměšnění ušetřen. (19.05.2012)