Salam Rugby

„To je meloun nebo dinosauří vejce," smějí se íránští muži, když si prohlížejí ragbyový míč. Představa, že s ním na hřišti navíc pobíhají ženy, je pro ně naprosto absurdní. Prosadit v Íránu v čele s konzervativním prezidentem Mahmúdem Ahmadínedžádem sportování žen je pro Islámskou federaci ženských sportů v Teheránu nelehký úkol. Ragbyová federace se přitom snaží, aby bylo toto sportovní odvětví otevřené ženám, které o něj mají velký zájem. V cestě však stojí řada překážek. Ženy musí sportovat naprosto zahalené, i když jim dlouhý oděv brání v běhu a nadmíru se v něm potí. Sportoviště smí užívat jen tehdy, když na nich nejsou muži, takže většinou trénují v halách a na trávník se často dostanou jen dvakrát do roka. Trenérem nemůže být muž, neboť ho mravnostní policie dříve či později nařkne z obtěžování. A nakonec není kde a s kým hrát. Ačkoli je v zemi několik ženských družstev, mají dovoleno se spolu utkat jen jednou za dva roky. S problémy se setkávají i sportovní novinářky, jimž je odepřen přístup na mnohé zápasy. Režisér Faramarz Beheshti odhaluje sociální a politickou dimenzi sportu, který se nevyhne restrikcím patriarchálního systému. (Jeden svět)