Grave Encounters

Grave Encounters je až neuvěřitelně nudná blbost, která se jen tak nevidí. Skupinka příšerně hrajících dementů se s kamerami prohání po debilním bývalém blázinci. Prostředí mi hrozně připomínalo PC hru Outlast, ale to bude zřejmě čirá náhoda. V této sračce mi vážně vadilo úplně všechno. Přesto jsem se tvrdě mučil a tenhle nesmysl dokoukal, protože jsem snad čekal na nějaký náznak něčeho vydařeného. Vše začne totálně trapným a ubohým uvedením do děje a pokračuje putováním po blázinci, přičemž se člověk nebojí a dokonce ani nelekne, ačkoli k tomu prostředí vybízí. Na něco tak neskutečně debilního narazí člověk opravdu zřídka. Je potřeba hodně hledat. Tady si najde zalíbení snad jen člověk po několikanásobné lobotomii. (20.01.2014)

Když si odmyslíte úvodních cca 20 minut a závěrečných cca 25 minut, zbude relativně dlouhá střední část, která dokáže vybudit zimomriavky i u otrkaného hororisty, byť nepřináší nic až tak převratně nového. Bubáci jsou víc tušit, než slyšet či vidět a na5í by se dalo místy krájet i tupým nožem. Banální falšovaná para-dokumentaristika se mění v holý boj o "to be or not to be", konečné skóre ale neprozradím. Užil jsem si to celkem slušně, i když jsem na to koukal za denního světla (kterého byl jinak ve filmu veliký nedostatek). (23.01.2014)

Producent reality show ma v úvode presviedčal: Toto nie je film, ale skutočnosť! Pritom mi hneď bolo jasné, že je to found footage a nie skutočnosť. A keď som uvidel tie čiernobiele kváziarchívne materiály, na ktorých defilujú pacienti psychiatrickej liečebne so začiernenými očami, ako pokusné králiky šialeného vedca, tak sa mi otváral nôž v kapse a mal som pocit, že pozerám Dom hrôzy (1999), už len Femke Janssen mi tam chýbala. Páčil sa mi však sebaparodujúci charakter filmu, ktorý sa spočiatku nebral vážne. Odkrýval pozadie natáčania filmov ručnou kamerou, obsahoval aj zábery, ktoré by za "normálnych" okolností boli vystrihnuté (napr. platba zriadencovi za to, aby na kameru, povedal, že videl duchov...). Grave Encounters sa rozbiehal od nuly, ale zhuba od polovice už letel maximálnou rýchlosťou a ponúkol množstvo naozaj strašidelných okamihov. Veľká škoda, že v závere prišlo klišé: v poslednom zábere posledný preživší povedal svoje posledné slová a svetlo zhaslo. Preto dám len +++. (10.09.2011)

Grave Encounters veľmi rýchlo odsýpa a ani prvá tretina, kde sa nič nediaľo sa mi nezdala nudná, predsa len predstavenie miesta deja a postáv je už takým povinným rozbehom. Už po prvých minútach je jasné, že film nebude pojatý úplne vážne. Práve spomenutá prvá tretina je totálne sebaparodická - záhradník a médium nemali chybu. Druhá tretina mi prišla najlepšia, postavy behali po chodbách starého blázninca, sledovali na kamerách vytipované miesta, kde sa niekto v minulosti zabil, alebo sa tam podľa svedkov pohybovali predmety a podobne, atmosféra hustla a naberala na strašideľnosti, sem-tam sa zavreli dvere samé od seba posunulo sa kolečkové kreslo a už sa dalo tušiť, že sa niečo blíži, že sa niečo udeje. No a potom sa začalo diať. Nepáčilo sa mi však, že duchovia, alebo ich prejavy boli na mnohé rôzne spôsoby, čo mi vôbec nesedelo a potom návrat stratenej postavy tiež oničom a (opäť vtipný) koniec to zabil už úplne. Takže moje hodnotenie: 60-70% (01.11.2011)

Je to o skupine filmárov, ktorí sa rozhodnú prenocovať v psychiatrickej liečebni. Najprv si z toho robia srandu, hlavne keď tam príde to trápne médium, to sú samé srandičky, ale za pár chvíľ ide do tuhého a to sa už nik nesmeje. Nemám rad filmy točené jednou kamerou, ale tu mi to ani tak neprekážalo. Najprv film zahájil kľudnéjšie tempo, aby to potom rozbalil v plnej paráde. V niektorých scénach by sa mi ani strúhaní vlas nezmestil do riti, také to bolo strašidelné a temné. Grave Encounters je pre mňa veľkým prekvapením a zaradujem ho medzi najlepšie ghost horrory za posledné roky, ktoré som zatial videl. (30.12.2013)