Nedokončený film

Oceňuji zpracování pro současného diváka, konfrontaci z pohledu židů (nedobrovolní herci) a nacistů (nedobrovolní kameramani) a ukázku toho, jak se musí kvůli propagandě trpět. Ač se jedná o "pouhý" dokument, kterému bych pravděpodobně dal tři hvězdičky, tak se mě některá místa ve filmu dotkla. A kvůli těmto záběrům (a zpovědí) dávám vyšší hodnocení. (04.02.2012)

Hodně drsný, působivý a hlavně autentický dokument, který vás nejen zasvětí do života varšavského ghetta, roku 1942. Velice na mě působil každý záběr, každá osoba, která, jak počítám, se ani konce války nedožila. Mrtví na ulicích, hromady exkrementů, špína, utrpení a zároveň snaha propagandy v tomhle všem vybudovat iluzi, jaký mají židé blahobyt. Po všech stránkách přínosné dílo, které nemůžu, než ohodnotit plným počtem hvězd. 90% (06.05.2012)

Hodnotit? Určitě ne. Jen tam dám těch pět hvězdiček a půjdu to znova rozdýchat. Neuvěřitelná, ale každodenní realita varšavského ghetta. A to jsou záběry před deportacemi. Nacisti jen chtěli ukázat, že Židé zde žijí naprosto normálně a přirozeně. Kdyby těch lidí, kteří si žili na úrovni lidskosti, bylo víc než 50 z 500 000, bylo by to možná věrohodnější. Ale smrt, která čeká za každým rohem tohoto místa, neunikne ani před propagandistickým okem kamery. Člověk žijící ve varšavském ghettu si rozhodně zvykl, ale dnešní člověk se s tímhle nemůže prostě smířit. Pohleď člověče, co se v tobě skrývá, hleď pozorně, ty dvě objímající se děti, sedící u zdi, umírají hlady. Odhoď šaty, posyp si hlavu popelem a tanči se smrtí. Otevři oči a podívej se, tohle byl pouze začátek. (29.04.2012)

Mám-li hodnotit kvalitu filmu, o což snažím vždy, musím konstatovat, že se jedná o průměr. Zbytečně dlouhá stopáž, dokument vyznívá tak, že jediným zločincem byl kameraman, který záběry natáčel, komentářů přeživších je neskonale málo (a přitom právě tyto pasáže dělají z filmu skutečný zážitek). Toto zpracování může být zajímavé pro historiky (především filmové). Velká škoda nevyužitého potenciálu. (01.05.2012)

Pokud hodnotím u filmu především emoce a to, co v člověku způsobil, na tento by mi pouhých 5 hvězdiček nikdy nestačilo. Tohle by měli vidět všichni, kdo hodnotili Pianistu, Schindlerův seznam, Jakuba lháře, Posledního motýla, Korczaka. Seděla jsem přikovaná k obrazovce, trochu se bála dalších záběrů a snad ještě víc, že už bude konec a nic dalšího neuvidím. Dokument, který by nepotřeboval komentář a přesto se mu komentáře dostalo. Záznamy z archivů, výpověď samotného kameramana a slova, hnutí tváře, slzy, zakrývání očí těch, co kdysi sami v ghettu žili. Žádné byť sebelepší filmové zpracování nikdy nenahradí zážitek z tohoto filmu. (19.09.2014)