Reklama

Reklama

O lásce a jiných běsech

  • Kostarika Of Love and Other Demons (viac)
všetky plagáty
Trailer

Obsahy(1)

Snímek podle stejnojmenného románu představitele magického realismu Gabriela Garcíi Márqueze se odehrává v kolumbijské Cartageně konce 18. století. V den dvanáctých narozenin pokousal Siervu Maríi, jedinou dceru markýze de Casalduero, pes nakažený vzteklinou. Přežila, ale byla označena za posedlou a na pokyn katolické církve podrobena obřad obřadům vymítání ďábla. V klášteře svaté Kláry, kam byla Sierva María uvržena, začíná milostný vztah dívky s knězem, který má na vymítání dohlížet, avšak namísto Satana objevuje lásku.
Hraný debut kostarické režisérky Hildy Hidalgo je směsí střídmých hereckých výkonů a snové atmosféry, navozené všudypřítomným šerosvitem. Márquerzův román v režisérčině pojetí není jen poutavým příběhem zakázané lásky, ale také úvahou nad dilematy spojenými s možností překročit omezení spojená s tradicemi a náboženstvím. (MFF Cinema Mundi)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (21)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Dlouhé, táhlé záběry, které nejsou úplně od věci, i když někdy se táhnou ještě hůř jak prasklá guma od spoďárů. Jenže v prostředí příběhu, který buď přijmete a nebo ho hodinu a půl přetrpíte. Já se přiznám, že jsem ho přetrpěl. Hlavně proto, že mi bylo blbě z toho, co si církev mohla na lidech dovolit v době, kdy svrchovaná moc byla ona a až pod ní bylo všechno ostatní. Také ale i proto, že všechno, co se tam odehrálo, by se dalo zcvrknout na dvacet minut. ()

Miloš 

všetky recenzie používateľa

Gerald Martin ve svém životopise G. Garcíi Márqueze konstatoval, že García Márquez měl sice vždycky rád film, ale že to k jeho smůle byla jednostranná láska. Nejinak to dopadlo u adaptace novely O lásce a jiných běsech. Um a vidění režisérky filmu se nejenže zcela míjí s poetikou autora předlohy, ale zároveň je kinematografickým (a neumětelským) běsem. ()

Reklama

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Netradiční kinematografie Kolumbie a Kostariky ztvárnila jedno z děl Gabriela Garcíi Marqueze velice strhujícím způsobem, kde vynikly herecké výkony mladičké Elizy Trianové v roli Siervy Maríe a Pabla Derquiho v roli liberálního kněze. Film v plné nahotě ukázal, kam vede náboženský (i jiný) fanatismus, představovaný zde biskupem, který v touze pomstít se církevní vlažnosti markýzovy rodiny využije toho, že Sierva byla pokousaná vzteklým psem a byla léčena kacířským lékařem vypuzeným inkvizicí ze Španělska a nechá dívku zavřít do klášterní kobky ďáblem posedlých žen. Když pak má mladý kněz z dívky vyhnat Satana, záhy pozná, že se na dívce děje bezpráví a nakonec se do ní zamiluje tak, že je sám odsouzen inkvizicí za smilstvo. Divák se šťastného konce nedočká, děvče zůstává v klášteře... Velmi působivé dílo, které nemohu ohodnotit jinak než pěti hvězdičkami. ()

andrii 

všetky recenzie používateľa

Srdci neporučíš. Zakázaná touha v magické impresi prodchnuta romantickým hlazením a "erotickým" jemnocitem. Zapovězená láska, která jest uvržena do klatby vzhledem k nevhodným myšlenkám a skutkům řádu. Sierva s ruměnými lokýnkami a její milý "ranhojič" ve svém elysiu lásky, jako rukojmí svých citů, oběti dobové přísnosti, vyvrženci morálky v očistci nemyslitelné lásky. Definice tajů pozvolně propukající bdělosti prvního políbení, nevinného dvoření, doteků radosti a stesků lásky. I když v příběhu nepadnou ta kouzelná spojení "miluji tě," sálají z každé něžnosti, z každého pohledu, který řekne více než tisíc slov. Serenáda milenců v imaginárním souznění legitimní nezničitelnosti. Láska jako hřích, jako společenský zločin, jenž se nemilosrdně trestá. ()

gabin(a)

všetky recenzie používateľa

V televizi jsem o tomto filmu slyšela, tak hned koukám sem a sem zděšená! Opravdu je to tak špatné? Knížka je totiž náááádhernáááá, jako ostatně všechno od Garcíi Márqueze. Fakt je, že Lásku v čase cholery jsem doteď neviděla a bojím se ji vidět, protože film obecně vždycky více či méně přistřihne fantazii a rozlet, se kterými čtete knihu. A G.Márquez vám obojího poskytuje dosytosti! Viděla jsem Kroniku ohlášené smrti a to se mi moc líbilo. Je fakt, že aby někdo zfilmoval jakékoli jeho dílo alespoň se ctí, musí být sám vynikající. Nestačí jen mít rád G.Márqueze. Je to můj nejoblíbenější spisovatel. Přála bych mu, aby jednou někdo zfilmoval některé jeho dílo tak dobře, jako se to povedlo Peteru Brookovi s Pánem much mého taktéž nejoblíbenějšího spisovatele Williama Goldinga, taktéž nositele Nobelovy ceny. Podle mého názoru by tou správnou osobou mohl být snad István Szabó, který je bedna, má srdce a umí točit filmy na jedničku....Ještě mě napadají Giuseppe Tornatore, Bernardo Bertolucci a Miloš Forman. Nejlíp by to ale asi uměl Fellini, jenže smolík... ()

Galéria (7)

Reklama

Reklama