마이웨이
My Way
Réžia:
Je-gyu KangKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Dong-joon LeeHrajú:
Dong-gun Jang, Džó Odagiri, In-kwon Kim, Tae-kyeong Oh, Hee-won Kim, Si-hoo Kim, Jeong-wook Kwak, Ji-han Do, Ho-jin Cheon, Bingbing Fan, Seong-beom Kim (viac)Obsahy(2)
Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Korejec a Japonec v dětství přátelé, pak díky špatné souhře náhod nepřatelé, ale projdou japonskou, ruskou i německou armádou a stanou se opravdovými přáteli. Na základě skutečné události je to zajímavá životní pouť a osud obou. Film má reálně a dobře natočené bojové scény. Dva velcí běžci se bohužel společně konce války nedočkají. ()
jak dobehnout z koreje az na omaha beach, splest vsechny valky a dulezite historicke momenty dohromady, aneb namichat kasicku / dortik jako pejsek a kocicka? prave takhle :-) inspirace nekdy nezna mezi. obsahem je hrozne moc klisovitych az kycovitych a nesmyslnych momentu, na druhou stranu vyvazenych paradnima, dech beroucima, sekvencema. ()
Tvůrci se inspirovali skutečnou událostí, kterou pro film patřičně „okořenili“, ale mně to tentokrát nevadilo, protože se jedná o nadčasovou záležitost.. Vyobrazení válečného zvěrstva bylo dokonalé, běhal mi mráz po zádech a bezmocnost vojáků byla patrná.. K tomu nabalený příběh dvou maratonských běžců mě zaujal a nepustil do posledních minut.. Prostě jsem jim sedla na lep, nechala se vtáhnout a unést.. Jediná opravdová výtka z mé strany se týká střihu, místy pomateného a rušivého.. V závěru mi hrkly slzy, takže hodnotím shovívavě.. ()
Pan režisér si mě dostal na svoji stranu válečnou pecko Pouta války. Proto jsem se na My Way těšil jako malej kluk. A s klidným srdcem můžu říct, že i tento snímek je pecka. Nejsou to sice Pouta, ale pořád je to nadprůměrná válečná řežba. A i když je to korejský film, na mě působil poměrně hodně evropsky. Je to zřejmě prostředím, kde se z větší části odehrává v Rusku a následně ve Francii při vylodění Spojenců, ale také ze záčátku v Asii. Takto se divák dostává na různá bojiště a prožívá utrpení války s hlavními hrdiny, dvěma rivaly-kamárady. A to je velkým plusem celého filmu. Dokonálé válečné scény beru u Korejců už jako samozřejmost. Trošku sice zamrzelo celkové sestříhání filmu, které někdy až moc měnilo celkový příběh, a proto plně souhlasím s uživatelkou KevSpa. Suma sumárum, My Way je kvalitní válečný film, s dobrými válečnými scénami, kvalitním příběhem, ale Pouta jsou Pouta, a přes to nejede vlak. ()
Ve válce byli všichni magoři, dokonce i ti hodní. Každopádně jestli se asijští tvůrci něco nikdy nenaučí, tak hudbu. Patos z ní čiší na sto honů a i když zní pěkně, kazí celkovej dojem. V čem ale vedou oproti zámořským kolegům z Hollywoodu je příběh, to je vždycky důvod, proč se na asijskej film podívat, oni mají totiž spousty příběhů (ač jsou protkány hutnými klišé), který dokážou svojí dokonalou technickou stránkou a brutálním pojetím pokaždý povznést nad laťku, kterou jim Amerika nastaví. ()
Galéria (230)
Fotka © Toei Company
Zaujímavosti (6)
- V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
- Na konci závěrečné bojové scény okolo obou hlavních protagonistů dosedají na zem američtí výsadkáři. Protože výsadková operace začla několik hodin před samotným vyloděním, ještě v noci, a mnoho kilometrů v hloubce nepřátelského ůzemí, neodpovídá denní seskok na vyloďovací pláž realitě. (Globus_Jirka)
- Při útoku v Zhedovsku je možné u několika německých obránců zahlédnout kolumet MG-42, přičemž při příjezdu do města uvede titulek, že je rok 1941. Zmíněný kulomet byl ovšem záváděn k jednotkám až v druhé polovině roku 1942. (bejkovec)
Reklama