Veľké nádeje

Současně vzniklá televizní verze BBC je po prakticky všech stránkách lepší. Tedy až na výběr hlavního představitele, k němuž jsem měl výhrady už v příslušném komentáři. Zde ještě zaslouží poznámku slušná hudba, jinak je příběh velmi oploštěný, krácený, a mimořádně ukecaný, aby se vysvětlilo, co se nevešlo. Nejvíc to srovnání s britskou verzí je poznat na ztvárnění slečny Havishamové, kterou HBC podává jako další variaci na sjetou sebe sama (případ, kdy manželství s šílencem totálně herecky zabije nadějné vyhlídky talentované herečky), proti ní byla Gillian Anderson úplný poklad. Výsledek je takový hodně slabý průměr. Celkově se mi ovšem ze všech adaptací nejvíc líbila rozhlasová hra Českého rozhlasu :) (Viděl jsem ještě zpracování s Michaelem Yorkem, ale to mi bylo tak 8-9, takže si to skoro nepamatuju, jen uhoření slečny Havishamové, které tam bylo podané asi nejdrastičtěji ze všech verzí). (20.04.2014)

Chudoba cti netratí, peníze kazí charakter, pýcha předchází pád, atd., atd. Prostě Dickens, no. Zvláštní vztahový propletenec na pozadí sociální sondáže napříč společenskými vrstvami. Vcelku standardní adaptace, Newell nepřekvapil. Nicméně, výprava je přepychová, takřka encyklopedická, film působí velmi autenticky, vůbec ne strojeně nebo teatrálně. Dialogy nešustí papírem, postavy jsou živé a nechovají se jak figurky z Člověče, nezlob se. Celé to navíc podpírají tři mocné pilíře Fiennes, Coltrane a Bonham Carter. (31.01.2013)

Já tedy nadějné vyhlídky měla - bohužel mě, ale čekalo spíše zklamání. Dvě třetiny filmu to vypadalo, že děj neexistuje a poté se toho událo tolik, že jsem měla co dělat, abych to pochopila. Navíc se mi jediný charakter nedostal pod kůži a ty sentimentální scény působily spíše směšně. Zpracování a kostýmy bylo tedy bravurní, ač mi některé kulisy silně připomínaly Harryho Pottera. ,, Hey Newelle, máme tu ještě nějaké pláště z Bradavic, neoblíkneme do nich všechny komparzisty?" (05.03.2013)

Na premiéru jsem se nachomýtl víceméně náhodně, a tedy bez jakýchkoli vyhlídek, neřkuli nadějných... pomalejší začátek diváka poměrně důkladně seznámí s charaktery postav a samotným nitrem hrdinů; druhá polovina se již nese ve svižnějším tempu plném zajímavých dějových zvratů a doplnění poloviny první... Newell úctyhodně přenesl Dickensův rukopis na plátno a vybral si k tomu i celkem vhodné tváře, jen ta ústřední dvojice si nějak mé sympatie celou dobu ne a ne získat.... byť nemám srovnání s předchozími adaptacemi, toto zmapování realistického procitnutí z romantismu a vykreslení skutečných dobových podmínek shledávám i díky precizní výpravě poměrně povedeným. 80% (25.01.2013)

Knižní předlohu jsem četla, tak jsem se na film velice těšila. Charles Dickens umí psát příběhy (sice dlouhé, ale čitelné), ve filmu tedy příběh fungoval. Zpracování bylo velkolepé - nádherné zobrazení okolí kovárny, dům paní Havisham - tak jak jsem si ho představovala. Mrzí mě, jak režisér k určitým částem knihy přistoupil. Připadá mi to, že to natočil, tak jak jsem to kdysi četla. Kniha na mě ze začátku působila nudná a zdlouhavá, po sléze jsem se velice začetla, ale z důvodu časového pressa (měla jsem knihu přečíst na VŠ za týden a zpracovat recenzi), jsem začala číst ob-řádek až ob-stránku... Mrzelo mě, že jsem ke konci na to neměla víc času, proto plánuji si ji znovu přečíst. Takhle na mě působí filmové zpracování Newella. Na začátku až příliš zdlouhavé, ke konci vše rychle zobrazeno - jakoby mu nezbyl čas (tak jak mě). Film je přesto přehlídkou výborných hereckých výkonů - Helena Bonham Carter, Robbie Coltrane, Ralph Fiennes a Holliday Grainger jako Estella. Zajímavostí pro mě je, že Charles Dickens je jakoby předchůdce Rowlingové (píšou obdobné příběhy o sirotcích, všemožně vztahově propletené - jak řekl můj učitel na VŠ: "Nedivil bych se kdyby Voldemort byl otec Harryho, jelikož Dickens by to tak napsal") - tak zajímavostí je, že ve filmu se nám sešla parta z filmového Harryho Pottera :) (07.02.2013)