Bez súcitu

Slajíku, ty vole, mám tě rád jak vlastního, ale to mě nemůžeš přece dělat, aby jsi mě třetinu filmu problafal nějakejma pseudomoudrama. My, co jsme přísahali věrnost akčním osmdesátkám, to musíme v těhle těžkých digitálních dobách rubat hlava nehlava, trousit hlášky a srát na korektnost. Jako pokuď došlo na akci, tak výborný, hlavně závěrečnej fightíček dobrý, to ledabylý hození sekerou bylo těžce sexy, ale podstaný na tomhle souvětí je slůvko "POKUĎ" ! (05.07.2013)

Stará škola pořád válí. Byť to Sly s tím prsením trošku přehání a občas vypadá jako chodící almara, která zapomíná vydechnout. Ale jinak dobrý. Sype suché hlášky, dává na budku grázlům a vždy je o krok kupředu. A taky se pokaždé rozhodně správně a přestože je schopen zcela sám zaplnit během jednoho večera všechny márnice v New Orleans, pod drsnou slupkou je vlastně dobrák, takže není důvod mu nefandit. Stylová, slušně odsýpající zábava, která si na nic nehraje a na trase rovné jako hitlerova dálnice si nepotřebuje vypomáhat žádnými novodobými žánrovými berličkami. Navíc to všechno hravě utáhne i s béčkovým rozpočtem. Jen toho šikmookýho skauta si možná mohli tvůrci odpustit. K ničemu nám nebyl, jen zacláněl ve výhledu. (28.09.2013)

Drsné filmy o drsných mužích aneb Walter Hill nezklamal a přichází se zábavnou jednohubkou okořeněnou motivem generačního střetu mezi klasickým nájemným vrahem a moderním zabijákem. BULLET TO THE HEAD je vcelku podařená hillovka (nechybí neony ani živá hudba) a různými tématy dává vzpomenout na Walterovy kousky z jeho nejlepších let (osmdesátých). Příkladem můžou být 48 Hrs., Red Heat (polda/zločinec, domácí/cizinec a každý má své metody a pravidla), či Streets of Fire (závěrečný souboj). Příběh je jednoduchý a přímočarý, stejně tak většina postav – které jsou někdy možná až příliš okatě naivní. Zásadní místo má v mnoha Hillových filmech hudba a i tentokrát je soundtrack od začátku zábavný a opět do jisté míry klasický (nechybí harmonika), ale přece jen nepříliš výrazný či tuctový a postupně se trochu ohraje. (P.S. – Slayovy fotky pobavily). Čtvrtá hvězda velmi slabá. (26.05.2013)

Nejde vrátit čas, nejde nezestárnout a nejde spousta dalších věcí, jako třeba ustlat si v mracích nebo najít konec duhy. K něčemu nikdy nenajdeme odvahu, něco propásneme a pak už je pozdě, jiné věci míjíme s povzdechem ach jo..takový je prostě život. Je dobrý však nechat v popelu svých vzpomínek pár jisker, který se daj vždycky rozdmýchat .. Tak a dost filozofování, Sly do svejch jisker mohutně foukl a je z toho pořádnej požár. Bullet to the Head je návrat ke kořenům jako kráva, ono taky spojit se s mistrem osmdesátkovejch fláků Hillem napovídalo, že se to zdaří a jo , je to tady ! Sly je zase Bůh ! ( A když se to nebere vážně, je i víc:) (12.06.2013)

70%, bylo to předvídatelné, bylo to jednoduché, bylo to béčkové, bylo to neoriginální.... Ale to vůbec nevadí, viděl jsem to až osm let po premiéře a mile mě překvapil snímek ve starém gardu, který si na nic nehraje, plní zákony žánrů a do toho Stallone, který je otcem akčního žánru. Není to vůbec nic převratného, ale vážim si každé poctivé snahy, která nedopadne do nudy a poctivého řemesla, kterou 70 letý Walter Hill bezesporu umí. (28.03.2020)