Stokerovci

Jak to říct slušně, Parku? Sereš mě. Léta jsem se domníval, že mě v oblasti kinematografie nikdo nerozhodí, dokonce i Simandla a jeho výtvory jsem svého času zvládal bez problémů, ale tebe bych už bez tuby prášků proti zvýšenému krevnímu tlaku zkrátka nedal. Tolik talentu a tak promarněného, to prostě bolí. Jsi kýčař. Možná král kýčařů, ale to tě v mých očích neobhájí. Estetizace násilí mi vadila už v Old Boyi a tady to je jen pokračování téhož. Emočně jsme každý někde úpně jinde. Celkový dojem: 10 % za herecký ansámb. Tím ostatním mě neoblafneš. Buď sbohem a pro jistotu se vyhýbej místům, kde se pohybuju já. Ten ztracený čas vážně bolí. (22.04.2017)

Stoker má sice vcelku jednoduchý příběh, ale jako takový je dokonale vypilovaný, plný krásných detailů a především má něco, co dnešním průhledným báchorkám, které v kinech lámou rekordy, chybí - tajemství! Mia Wasikowska a Mathew Goode podávají ďábelské výkony a jeden druhého dokonale doplňují a i paní Kidmanová tu hraje víc než dobře, klobouk dolů. Filmový génius Park Chan-wook pak sází jednu dokonalou scénu za druhou - počínaje úvodními titulky a konče až samotným závěrem - opravdu, z režijního hlediska je každá minuta filmu skvostná a já po celou dobu sledování blahem kroutil prsty. Tolik vizuálních nápadů, ozvláštnění a skvěle fungujících symbolů se na ploše jednoho filmu jen tak nevidí...celkově mě ona práce se symboly - jak narativními, tak i vizuálními - nadchla. A Mansellova hudba je taktéž boží...o Stokerovi nemohu mluvit jinak než v superlativech, uvidíme, co přinese druhá polovina roku, ale prozatím to vidím na film roku 2013 (žádný nadcházející blockbuster mi nemůže poskytnout tolik potěšení, uvidíme, co přinesou nové filmy Refna, Gondryho, von Triera a Cuaróna...) P.S.: Hitchcock by měl radost... (15.06.2013)

Kamarád, který film viděl dva týdny přede mnou, mi Stokera vychválil do nebes, čímž je možná nakonec způsobeno to, že já opouštěla kino lehce zklamaná. Parkova kreativita může být nezměrná a vizuálně to může být krásné, pokud ale scénář není ani originální, ani strhující, celkový dojem to nezachrání. Tak trochu jsem čekala, že mě rozuzlení příběhu dojme, rozzuří, nadchne, prostě jakkoliv emocionálně zasáhne. Namísto toho mé pocity při závěrečné scéně vyjadřovalo nezaujaté: "No a co?" a o hodinu později už jsem málem zapomněla, že jsem nějaký film vůbec viděla. Tento komentář ostatně píšu v době, kdy od mé návštěvy kina uplynulo pár dní, a zodpovědně mohu prohlásit, že ve mně i přes své krásné zpracování Stoker nezanechal naprosto nic. (06.03.2013)

Představuji si, že ten chlap byl imaginární a vše ostatní bylo též imaginární. Rozhodnout se, zda si myslím, že takhle by se to nestalo, nebo si zakrývám pravdu. Když ale musí vynulovat všechno okolí, aby se jí mohl zmocnit, pravděpodobně byl vymyšlený špatně. Tudíž si můžu úlevně říct, že mi to nehrozí. A poslední otázkou je, proč tolik přemítám nad studenou a odtažitou věcí. Na základě předchozích zkušeností se mohu domnívat, že po čase na film absolutně změním názor. A doufat, že to ospravedlní moji existenci, používání vznešených slov, lásku k věcem v lese a obecné nevzrušení. (29.6.2013) --- Tak jsem se vrátila, abych stiskla mému minulému já rameno a Stokerovi zvedla hodnocení o hvězdičku. A ještě možná vysvětlím proč. Moje původní výhrady sice trvají, a totiž že Wentworth Miller bohužel ve svém umu zůstává o několik kroků za Parkem, ale cítím potřebu si povzdechnout, že díky bohu za Miu a role dívek a žen, které si vybírá. (6.5.2022) (29.06.2013)