Ten, kto stojí v kúte

Příběh plný emocí, s velmi kvalitními hereckými výkony. Opravdu mě bolelo srdce pro Charlieho, když zůstal zase úplně sám. Logan Lerman je velmi talentovaný herec a to co tady předváděl bylo úžasné. Obrovská nejistota toho chlapce, jeho opatrné tápání v drsném světě okolo sebe, radost z každého malého pokroku, nalezení přátel, ztráta přátel, pád na dno, očištění a katarze... mě to opravdu zasáhlo. A ještě ta hudba k tomu, moc hezký film. (04.07.2013)

Chci napsat komentář a koukám, že se v popisku objevila nově předloha, scénář a kamera. Mám z toho dobrý pocit, podíval jsem se na tohle především kvůli Mae, která byla opět kouzelná, jen škoda že jí ukázali i v nelichotivém světle coby poblázněnou manijačku do vztahů, ale co. Ezra mě byl strašně sympatický a pokud jste měli na škole podobné zvíře, musela to být s ním super zábava. Snímků nahrává i to, že se děj odehrává na začátku devadesátých let, není tedy obklopen tím sajrajtem co je teď všude a to třeba divná muzika a důraz na dokonalost. Hezký příběh. (14.02.2013)

Přišel, viděl, zvítězil. Na filmu je nejúžasnější to, jak rychle se etabloval na pozici nejzásadnějšího coming of age snímku minimálně poslední dekády. Slýchávám ho ve výčtu toho nejlepšího snad u všem mladých lidí kolem mě, tady na databázi i na Youtube. Příběhů o outsiderech je jistě mnoho, ale ten Charlieho má v sobě to kouzlo, které všichni hledáme, jenže málokdy nacházíme. Chbosky stvořil kult. Ústřední trio šlape parádně. Vyklepaný Logan, sladká Emma i střelený Ezra, který měl úkol nejtěžší (zahrát sympatického gaye), jsou skvěle sehrané trio. Noční jízdy v doprovodu Bowieho způsobují silnou katarzi. Dále oceňuji, že nejde pouze o fňukání a nechybí humor, který mnohdy pramení z naivity hlavního hrdiny, a jenž vrcholí při políbení nejhezčí holky v místnosti. Pro mě osobně naprosto geniální moment. (08.07.2015)

Neznalost Bowieho zamrzí, ale to je v mých očích v podstatě jediná výtka. Hlavní postavy mají hloubku, nejsou omezeny jen na několik charakterových rysů. Syžet informace dávkuje postupně a odhaluje skrytá tajemství daných postav v ten nejlepší moment. Víme přesně to, co ví a co zjistí hlavní hrdina. A co je důležité, i to, čeho si je vědom sám o sobě. To, co je uloženo hluboko v podvědomí, vyvěrá na povrch a vrcholí v emocionálně velmi silném závěru a převrací předešlé tak trochu naruby. Nicméně nic nepůsobí uměle a vykonstruovaně právě proto, že je rozsah vědění omezen na hlavního hrdinu (útržkovité vzpomínky se přemění na úplné v jediném, prchavém momentu)... Ale ten zpropadený Bowie. (23.12.2012)

Moc hezky odvyprávěný příběh outsidera, který má v hlavě více, než ostatní kolem něj, začne se stýkat se skupinou umělecky založených starších spolužáků a teprve tehdy skutečně začíná žít. Z jeho nejniternější mysli se přitom pomalu dostává úzkostná vzpomínka na člověka, který mu v životě nejvíce ublížil. (29.04.2015)