Iná Zem

Předně je to film fantastický, ne vědecko-fantastický, to jen tak na okraj... A fantastická je i Brit Marling a já jsem opět zamilovaný až po uši; ještě jedna taková role a skončí v mojí top tence. Jistě, mohl bych filmu vyčíst (jak je mým zvykem) příliš nasládlého pathosu a nepříliš kvalitní kameramanský styl. Mohl bych, ale nechce se mi, protože Another Earth mi skvěle sedl do mé melancholické nálady a já u něho nostalgicky vzpomínal na mé návštěvy podobných dušezpytných nekomerčních nízkorozpočťáků v devadesátkách. Vyčítám hlavně sobě - a to, že jsem Another Earth neviděl dřív. Ale aspoň jsem nebyl tolik zklamaný z Cahillovy druhotiny, kterou jsem viděl včera. A taky už mi naštěstí poněkud vybledly vzpomínky na podobného (a extrémně nepovedeného) vrstevníka téhle jeho prvotiny - na von Trierovu Melancholii. (26.12.2014)

Film, který si jako málokterý jiný žádá především citlivého a otevřeného diváka. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je pouze odrazovým můstkem pro nezvykle sugestivní a působivé zkoumání bolesti, smutku, viny a vykoupení. Tedy všeho toho, co má naplňovat nezávislý, silně umělecký film. Komorní ladění a až minimalistické pojetí, pozvolná dynamika, chladné odstíny barevného spektra, ruční digitální kamera, nádherná hudba a bolest, která je tu místy až fyzicky cítit. Tak nezvyklou formou podané drama o naší nekonečné touze dostat druhou šanci, k čemuž je geniálně použit motiv právě sci-fi, jelikož když není racionálně možné vrátit a napravit osud hlavní hrdinky, neboť by se to příčilo zákonitostem našeho světa, tak jak ho známe, dali jí tvůrci tuto možnost změněním oněch zákonitostí. Vědecko-fantastický prvek tak funguje jako jakási solipticky vnímaná boží milost (kdy bohem jsou myšleni scénáristé). Jiná země je cosi jako indie-artová studie spásy. A ten poslední záběr je vážně strhující a je skutečnou katarzí celého příběhu. (08.01.2013)

Skvělá Brit Marling ve velmi zajímavém drama, okořeněným prvkem sci-fi. Malinko to chvilkami připomínalo Melancholii, kdy na pozadí čehosi neznámého, hrozivého, ale i fascinujícího a tajemného se odehraje tragédie, jejíž následky se ta, jež byla vinna, snaží odčinit. Byla jsem dojata, zmatena, a film s překrásnou hudbou donutil přemýšlet nad možným i nemožným. Čtyři hvězdy. (19.11.2013)

Psychologické filosofující drama pro velmi trpělivého diváka. 1) Námět na půlhodinovou povídku roztáhl ve svém filmovém debutu 32letý režisér, koproducent, kameraman a střihač Mike Cahill na trojnásobek, aniž dodal větší výpovědní hodnotu. Výsledkem je nuda a nuda. Zřejmě nejsem onen citlivý a otevřený divák, jemuž je podle Radka99 film určen. 2) Psychologické drama s fantaskním prvkem nemá se sci-fi příliš společného, jak ostatně naznačuje i totální ignorance fyzikálních a dalších přírodních zákonů pokud jde o sesterskou planetu Zemi 2. (20.03.2014)

Vůbec ne špatný nápad, ale mnohem starší Doppelgänger měl podobnou myšlenku trochu lépe domyšlenou a oproštěnou o lidské melodrama. Dokumentární roztřesená kamera mi taky nějak extra neseděla. Jinak řečeno, čekal jsem mnohem víc z možností, které dávalo zjištění existence oné Země2. Navíc mi přišlo nedomyšlené zjištění druhé planety teprve nyní a její poměrně hodně velké přiblížení, které by snad muselo obě planety nějak ovlivnit. ~~~ 2,5* (04.11.2011)