Fontána pre Zuzanu

První půlku filmu jsem tomu chtěl dát nemilosrdně odpad. Pak teda postupně na jednu a nakonec dvě, za docela podařený závěr za tonů té jediné písně, která se dala poslouchat. Kromě krásné Evy Vejmělkové, sympatického Vladimíra Kratiny, většinou dost příšerné hudby a zhruba čtyř paneláků tenhle slovenský Diskopříběh opravdu nemá co nabídnout. A to měl být tenhle díl zdaleka nejlepší?? Tak to potěš koště.. (05.05.2014)

Fontána 1 mě příjemně překvapila. Atmosféra letních prázdnin na panelovém sídlišti v nevinně komunistické Bratislavě, běžné problémy náctiletých, teror důchodců, pohodové obsazení... Nostalgie jak bejk. A jak jsem alergickej na Vašo Patejdla, tak sem se ten jeho soundtrack hodil. Kdyby tak chudák Zuzana tušila, kam její život šílený scénárista zavede v dalších dílech :) (02.04.2010)

Z jedničky jsem si toho moc nepamatoval. Dá se říct, že objektivně je kvalitnější než trashový druhý díl, ale zatímco ten byl zábavnou sondou do divokých devadesátek, jednička je prostě jen teenagerovská romanťárna. Je tu život na sídlišti točící se kolem nefunkční fontány, první lásky, přátelství, hádky, nejzajímavější je bonzácký děda s tragickou minulostí. Dost řídký děj, ve kterém ale nechybí luxusní kozy 16leté Vejmělkové (i její kamarádky), spousta motorek, breakdance! a samozřejmě písničky. Jsou moc fajn všechny je znám a zejména ty od Elánu jsou plné skvělých synťáků, vévodí jim nádherná Ak nie si moja. Mají jen jednu chybu - je jich jen 7 a tak se opakují 2* i 3*. Každopádně lepší, ale méně zábavný film než dvojka. (28.09.2021)

Výborný slovenský film. Za tým si stojím. Dejovo to síce nie je nič moc, ale malo to tú správnu atmosféru doby, ktorú som tesne minul. Ako som sa tu dočítal, tento film sa dá nazvať aj výpoveďou sídliskovej generácie. Krásna Vejmělková a famózna hudba, ktorá film posunula o * vyššie, si zaslúžia pozornosť. Nebyť toho, že je to SLOVENSKÝ film, hodnotenie by bolo trošku nižšie... 70% (03.08.2015)

Příběh o lásce mezi paneláky, staré fontáně, kamarádství, frajerech na motorkách... Film, který byl v osmdesátých letech skoro až kultovní (i pro mne, tehdy dvacetiletého výrostka), na mne po mnoha letech působil jako chaotické, neucelené, velice amatérsky vytvořené dílo, jako dům, jehož každá zeď je postavena z jiného materiálu a proto nedrží při sobě. Ten nepovedený dům má ale několik zlatých cihliček. Jedna z nich je nádherná Eva Vejmělková a tou druhou jsou písně Vaša Patejdla. Kvůli nim a lehké nostalgii dávám 40%. (11.10.2011)